+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Penzion Kára

  • Kapucínský klášter v Žatci

    Kapucínský klášter v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 0,4 km od Penzion Kára)

    Kapucínský klášter byl založen v době největšího rozmachu kapucínského řádu u nás, ve druhé polovině 17. století. Stejně jako u jiných klášterů tohoto řádu, i tady stál u počátku stavby dobrodinec. Tento klášter byl postaven díky hraběnce Krakovská z Kolovrat. V roce 1675 přišli do Žatce čtyři první kapucíni a založili zde tzv. řádový hospic. Stavba konventu probíhala v letech 1676-1680, klášterní kostel byl svěcen až v r. 1683. Stavba byla v podstatě dokončena v roce 1684. Architektura raně barokních staveb je přiměřeně prostá. Kostel má typický rozvrh s pravoúhlým presbytářem a obdélnou lodí. Hlavní výzdoba interiéru proběhla v letech 1705-1710. Hlavní oltář je raně barokní. Klášter tvoří jednopatrová čtvercová budova. Od dvacátých let 19. století byly zahájeny zásadní úpravy, které s přestávkami trvaly až do počátku 20. století. Výsledkem je současná podoba konventu i kostela. Ke zrušení kláštera za Josefa II. nedošlo. Klášter byl zrušen až v r. 1950, a po dlouhá léta sloužil jako domov důchodců. I ten však byl v osmdesátých letech zrušen. V současné době je obnova budovy a následné využití velice žádoucí.

  • Kostel sv. Václava v Žatci

    Kostel sv. Václava v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 0,6 km od Penzion Kára)

    Západně od ostrohu, na němž se nachází historické jádro Žatce, je na úpatí této terasy patrný výrazný zákrut. Vytvořilo jej rameno Ohře, zvané Bačina. Zhruba uprostřed tohoto prostoru stojí kostelík sv. Václava. První zmínka o něm pochází z roku 1357, ale je pravděpodobné, že vznikl již dříve. Podle zasvěcení bychom mohli počítat s jeho založením již ve 12. století. Současná podoba je výsledkem raně barokních úprav z druhé poloviny 17. století. K téměř čtvercové lodi z hrázděného zdiva se pojí presbytář uzavřený dvěma stranami trojúhelníka. Je sklenut valenou klenbou s lunatemi a hřebínky, triumfální oblouk je půlkruhový, se seseknutou hranou a římsou. V lodi je nový dřevěný strop. V okolí kostela byl raně středověký hřbitov.

  • Žatecká radnice

    Žatecká radnice

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 0,7 km od Penzion Kára)

    Radnice byla postavena r. 1362 jako tržnice sukna. V části už tehdy zasedala městská rada. Od husitských válek sloužila již celá budova městské samosprávě. Roku 1559 byla radnice přestavěna v renesančním stylu. Tehdy se v radnici nacházelo i prominentní vězení zvané rathauzní. Za třicetileté války tu byl sklad „kacířských knih“ a válečných pokut: chmele a obilí. Další přestavby vyvolalo v 18. století zřízení krajského úřadu a dva velké požáry. Tehdy vznikla současná podoba 47 m vysoké věže, která dnes slouží jako rozhledna po městě a okolí. Když se vám poštěstí z jejího ochozu uvidět hrad Hazmburk, splní se vám jedno tajné přání.

  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci

    Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci

    Žatec, 43801

    (ve vzdálenosti 0,8 km od Penzion Kára)

    Jde o jednu z nejvýznamnějších památek města, jejíž založení spadá do románského období. Dodnes je do značné výšky dochováno dvouvěžové románské průčelí a z původní stavby pochází patrně i reliéf s poprsím sv. Petra, zazděný po pravé straně hlavního portálu. Kostel je dále doložen v r. 1206. V letech 1340-1370 se na dostavbě tohoto kostela podílela i známá huť Petra Parléře. Základy ke zvonici byly položeny v r. 1380. V období 1724-28 byla přistavěna osmiboká kaple sv. Jana Nepomuckého, kolem r. 1740 pak bylo barokizováno západní průčelí. Věž byla postavena mezi léty 1770-1773 stavitelem. Další úpravy a doplňky byly uskutečněny v průběhu 19. stol. Autorem většiny soch na jižní straně děkanského kostela je J. K. Vetter. Na výzdobě interiérů děkanského chrámu se podílela celá řada umělců.Varhany pocházejí z 19. století. V letech 1993 a 1994 prošel chrám náročnou rekonstrukcí vnějšího pláště, takže opět patří k architektonickým skvostům města Žatce.

  • Zámek Měcholupy

    Zámek Měcholupy

    Měcholupy, 43931

    (ve vzdálenosti 6,7 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek se nachází uprostřed vsi Měcholupy na Lounsku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří. K východnímu zámeckému křídlu přiléhá kaple Zvěstování Panny Marie. Na zámek navazuje anglický park.

    Původní tvrz byla postavena v 16. století. Karel z Paaru nechal na konci 17. století tvrz přestavět na barokní zámek. V roce 1860 získal panství podnikatel Antonín Dreher, který dal zámek rozšířit a upravit, zámecký objekt tak získal dnešní podobu. V posledních letech se zámek využívá jako internátní škola pro děti s vadou řeči.

  • Zámek Škrle

    Zámek Škrle

    Bílence, 82069

    (ve vzdálenosti 9,9 km od Penzion Kára)

    Zámek leží v obci Škrle při říčce Chomutovce, na jihovýchodě obce. Roku 1621 je zde prvně uváděna tvrz, která byla přestavěná v roce 1730 na patrový barokní zámek. Kromě bytu a kanceláře správce panství v něm byly i pokoje pro návštěvníky řádových bratří a od osmnáctého století také škola. Ta byla zrušena ve dvacátých letech dvacátého století. Po správní reformě se v polovině devatenáctého století stala Škrle samostatnou obcí a v zámku pak sídlila obecní rada. Po druhé světové válce zámek dlouho chátral, několik let po revoluci se mu dostalo rekonstrukce a v současné době se upravuje i jeho okolí.

  • Kostel sv. Jakuba Většího ve Škrlích

    Kostel sv. Jakuba Většího ve Škrlích

    Bílence, 82069

    (ve vzdálenosti 10,0 km od Penzion Kára)

    Kostel sv. Jakuba Většího se nachází na severu obce Škrle, necelých deset kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Je vystavěn na pahorku nad obcí a tvoří tak dominantu obce. Farní kostel sv. Jakuba Většího uvádí prvně zpráva z roku 1356, kostel je ale zřejmě o něco starší. Ke kostelu byla v pozdní gotice přistavěna hranolová věž a doplnila tak dvě menší věžičky. Roku 1586 byl kostel přestavěn a po roce 1840 znovu upraven. Při úpravách bylo zachováno dřevěné obložení horní části věže. Kostel je obklopen zbytky hřbitovní zdi. V nedávné době byla opravena střecha kostela i dřevěná střecha kostelní věže. Kostel samotný na rekonstrukci čeká.

  • Kostel početí Panny Marie v Siřemi

    Kostel početí Panny Marie v Siřemi

    Blšany, 43988

    (ve vzdálenosti 10,2 km od Penzion Kára)

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie se nachází v obci Siřem na návsi, asi deset kilometrů jižním směrem od Žatce, pět kilometrů severovýchodně od Blšan. Kostel stojí na vyvýšeném ostrohu návsi a tak dominuje nejen návsi obce, ale je viditelný zdaleka a tvoří dominantu celé obce. Okolo kostela stojí několik soch svatých. Kostel, který je nyní v dezolátním stavu, je znám i ze zmínek v díle spisovatele Franze Kafky, který v Siřemi žil a na kostel se díval i z domku na návsi, v němž bydlel. Za dob působení Franze Kafky byl kostel již bez vlastního faráře, ale sloužily se v něm bohoslužby každou třetí neděli.

  • Kaštice

    Kaštice

    Podbořany, 44101

    (ve vzdálenosti 10,7 km od Penzion Kára)

    Kaštice - barokní kašna
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 11,8 km od Penzion Kára)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie dominuje náměstí v Postoloprtech. Jedná se o jednolodní stavbu s jednou věží, na které jsou hodiny. Je situován netradičně oltářem k jihu, aby věž se vstupní bránou byly kolmo do náměstí. V průčelí kostela jsou kamenné sochy sv. Petra a Pavla. Vnitřek kostela je zdoben krásnými štukovými ozdobami, které jsou prací vídeňských mistrů. Kostel má pět oltářů a to hlavní a čtyři boční.

  • Zámek Postoloprty

    Zámek Postoloprty

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 11,8 km od Penzion Kára)

    Na místě původní tvrze nechal Jiří ze Šternberka v roce 1611 postavit renesanční zámek. Od roku 1692 byl zámek majetkem Schwarzenberků. V 18. století trpělo panství vpády cizích vojsk. Zámek chátral, v roce 1768 dokonce vyhořel. Poté dali Schwarzenberkové zámek upravit a barokně přestavět prakticky do dnešní podoby. Mohutný barokní zámek se nachází ve městě Postoloprty na Lounsku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova s pavilónovými nástavbami na nárožích. V současnosti chátrá a pro veřejnost je nepřístupný.

  • Radnice v Postoloprtech

    Radnice v Postoloprtech

    Postoloprty, 43942

    (ve vzdálenosti 12,0 km od Penzion Kára)

    Nová radnice v Postoloprtech byla postavena v roce 1902. Nad budovou radnice se zvedá hranolová věž. Nová radnice nahradila provizorní radniční dům. Stará barokní radnice totiž už od poloviny 19. století sloužila potřebám okresního soudu a prostředky k výstavbě nové městu dosud scházely. V novostavbě byla kromě městského úřadu umístěna i spořitelna a místní policejní stanice. Budova, která je výraznou dominantou náměstí slouží i nyní potřebám radnice, je v ní i obřadní síň a konají se zde i různé kulturní akce.

  • Soběchleby u Podbořan

    Soběchleby u Podbořan

    Blšany, 43988

    (ve vzdálenosti 12,5 km od Penzion Kára)

    Obec Soběchleby leží na úpatí pahorkatiny Džbán (a je i hraniční obcí stejnojmenného přírodního parku), asi tři kilometry východním směrem od obce Blšany. Zástavba v obci je tvořena rodinnými domy podél komunikací. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 275 – 320 metrů nad mořem. Soběchleby patří do Žatecké chmelové oblasti. V Soběchlebech stojí kostel sv. Jiří, který spadá pod Římskokatolickou farnost Kryry. Bohoslužby se zde konají jedenkrát za čtrnáct dní o sobotách. Kostel a náves s tradičními zděnými statky byly důvodem pro vyhlášení vesnické památkové zóny v roce 2004.

  • Město Blšany

    Město Blšany

    Blšany, 43988

    (ve vzdálenosti 13,1 km od Penzion Kára)

    Město Blšany První zmínka o Blšanech se objevuje léta páně 1228, kdy je ves uváděna jako majetek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V 2. polovině 13. století se Blšany staly majetkem pražského arcibiskupství a ve 14. století byla vsí farní s vladyckým sídlem a tvrzí. Na počátku 16. století se obec stala součástí majetku rodu Lobkoviců a tehdy byla povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetidlem. Roku 1541 byla městečku Bohuslavem Felixem z Lobkovic udělena důležitá privilegia-právo vlastního soudu, právo vařit pivo, vybírat clo, obchodovat se solí a konat týdenní a výroční jarmarky. Tyto výhody si obec pečlivě střežila a měla mnoho sporů s vrchností. Po smrti Bohuslava Felixe z Lobkovic v roce 1595 přecházela obec z jednoho majitele na druhého (Kolovratové, hrabata z Baden-Badenu a posledními majiteli se stali Černínové). Mezi významné památky patří židovský hřbitov založený roku 1863, barokní kostel sv. Michaela Archanděla z let 1716- 1717 a barokní fara z roku 1734.
  • Město Blšany

    Město Blšany

    Blšany, 43988

    (ve vzdálenosti 13,2 km od Penzion Kára)

    Město Blšany První zmínka o Blšanech se objevuje léta páně 1228, kdy je ves uváděna jako majetek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V 2. polovině 13. století se Blšany staly majetkem pražského arcibiskupství a ve 14. století byla vsí farní s vladyckým sídlem a tvrzí. Na počátku 16. století se obec stala součástí majetku rodu Lobkoviců a tehdy byla povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetidlem. Roku 1541 byla městečku Bohuslavem Felixem z Lobkovic udělena důležitá privilegia-právo vlastního soudu, právo vařit pivo, vybírat clo, obchodovat se solí a konat týdenní a výroční jarmarky. Tyto výhody si obec pečlivě střežila a měla mnoho sporů s vrchností. Po smrti Bohuslava Felixe z Lobkovic v roce 1595 přecházela obec z jednoho majitele na druhého (Kolovratové, hrabata z Baden-Badenu a posledními majiteli se stali Černínové). Mezi významné památky patří židovský hřbitov založený roku 1863, barokní kostel sv. Michaela Archanděla z let 1716- 1717 a barokní fara z roku 1734.
  • Nový Hrad u Jimlína

    Nový Hrad u Jimlína

    Jimlín, 82508

    (ve vzdálenosti 14,8 km od Penzion Kára)

    Zdaleka viditelný pozdně gotický hrad Nový hrad stojí na táhlém návrší u obce Jimlín. Hrad tvoří rozlehlý komplex kolem tří nádvoří. Hlavní dominantou areálu je pozdně gotická věž. V 1. polovině 14. století vznikla tvrz, kterou nechal Albrecht Bezdružický z Kolovrat v letech 1465 – 1474 přestavět na pozdně gotický hrad, který zůstal v držení tohoto rodu do roku 1573. Koncem 16. století jej páni z Liběchova nechali renesančně upravit. Během třicetileté války utrpěl hrad značné škody. V roce 1650 byl opraven a v letech 1670 – 1680 byl raně barokně upraven a rozšířen. V letech 1767 – 1924 vlastnili objekt Schwarzenberkové. Z důvodu rekonstrukce je Nový Hrad u Jimlína otevřen pro veřejnost pouze v rámci Zámeckých slavností. Muzeum v Lounech plánuje zpřístupnění hradu i v průběhu roku, ale musí být brán zřetel na probíhající rozsáhlé opravy této památky.

  • Zámek Krásný Dvůr

    Zámek Krásný Dvůr

    Krásný Dvůr č.1, Krásný Dvůr, 43972

    (ve vzdálenosti 14,8 km od Penzion Kára)

    Asi 12 km jihozápadně od města Žatec se ve stejnojmenné obci nachází státní zámek Krásný Dvůr. Zámek byl postaven pravděpodobně ve 14. století. V 17. století ho zakoupil rod Černínů, kteří se zapsali do historie zámku asi nejvíce. Koncem 18. století byla zámku postavena kaple a zbudován rozsáhlý anglický park, který byl první v Čechách. Je zde možné shlédnout pozoruhodnou sbírku 42 barokních psích portrétů. V zahradě leží jedna z našich nejstarších rozhleden ve stylu novogotického altánu. Není bohužel přístupná.

  • Hrad Pravda

    Hrad Pravda

    Pnětluky, 82517

    (ve vzdálenosti 15,3 km od Penzion Kára)

    Zřícenina pozdně gotického hradu Pravda se ukrývá na zalesněném ostrohu mezi obcemi Domoušice a Pnětluky na Lounsku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachovala téměř celá obvodová hradba, zdivo paláce a vstupní brány. Pozoruhodné je severní valové opevnění se dvěma dělovými baštami. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl zřejmě ve 14. století. První písemná zmínka o hradu však pochází až z roku 1523. Ve 2. polovině 16. století byl hrad opuštěn a ponechán svému osudu.

  • Kostel sv. Šimona a Judy v Lenešicích

    Kostel sv. Šimona a Judy v Lenešicích

    Lenešice, 43923

    (ve vzdálenosti 16,5 km od Penzion Kára)

    Zhruba uprostřed návsi v Lenešicích je postaven původně románský kostel Sv.Šimona a Judy. Pochází ze třináctého století. Kostel je jednolodní s jednou věží. Západní průčelí kostela ja ukončeno hranolovou masivní věží se dvěma řadami románských okének. Věž kostela je původní, románská, a dle latinského nápisu na západním průčelí věže pochází rovněž ze třináctého století (nápis uvádí rok 1262). Kostel je sice původně románský, avšak později byl barokně přestavený – jeho nynější podoba je z let 1800-1802. Kolem kostela býval hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1797, nyní je v jeho místech parčík. Kostel Sv.Šimona a Judy v Lenešicích patří mezi nejstarší památky tohoto druhu u nás.

  • Hrad Džbán

    Hrad Džbán

    Mutějovice, 27007

    (ve vzdálenosti 17,2 km od Penzion Kára)

    Nevelké zříceniny hradu stojí na opukovém hřbetu Džbán nedaleko Mutějovic na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Hrad měl přibližně trojúhelníkový půdorys. Hrad byl kombinací hradního typu s plášťovou zdí a francouzského kastelu. Z hradu se dochovaly skromné zbytky zdí hradních paláců, hradeb, jedné z věží a také dosud hluboký příkop. Hradní areál je porostlý vysokým lesem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Na místě pravěkého hradiště byl zřejmě koncem 13. století vybudován hrad, který byl založen jako královský. Nedlouho po svém založení byl však hrad opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dostupné pěšky, horské kolo

  • Chomutovská radnice (zámek)

    Chomutovská radnice (zámek)

    Chomutov, 43001

    (ve vzdálenosti 17,4 km od Penzion Kára)

    Zámek je významnou památkou města Chomutov v Ústeckém kraji. Zámek je renesanční patrová dvoukřídlá budova, celý areál pak obsahuje řadu budov různého stáří – z nejstarší doby je zachována původní komenda, k níž přiléhá kostel sv. Kateřiny. V zámeckém objektu je řada renesančních síní s klenbami a také muzejní expozice se sbírkami gotického umění na Chomutovsku, dále historická lékárna.

    Historie V roce 1252 tady řád německých rytířů založil velkou komendu. Od roku 1411 byl objekt v majetku panovníka. V roce 1421 dobyli komendu husité, později byla obnovena a za Beneše z Veitmile v letech 1496 – 1525 přestavěna na feudální sídlo. V roce 1525 však ještě ne zcela dokončený objekt vyhořel. V 16. století byly však provedeny renesanční úpravy. V roce 1598 ale přišla pohroma – při velkém požáru byl zámecký objekt vážně poškozen. Od roku 1608 přestal zámek plnit funkci feudálního sídla a sloužil jako radnice. Následovalo ještě několik úprav – např. v roce 1846 bylo strženo poškozené severozápadní křídlo, v roce 1899 bylo ale znovu obnoveno, úpravy následovaly i po 1. světové válce, po roce 1945 byl zámecký objekt, který byl poškozen při náletu, opraven.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově

    Chomutov, 43001

    (ve vzdálenosti 17,4 km od Penzion Kára)

    Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí přímo na náměstí 1. Máje v centru Chomutova. Je dílem stavitele Josefa Schremla. Kostel je trochu ve stínu slavnější Chomutovské městské věže, která byla ovšem postavena až současně s renesančními úpravami kostela v 1. polovině 16. století.

  • Zámek Chomutov

    Zámek Chomutov

    Chomutov, 43001

    (ve vzdálenosti 17,5 km od Penzion Kára)

    Budova radnice je jednou z nejstarších budov ve městě. Na jejím místě stávalo nejstarší panské sídlo, které bylo po roce 1252 přestavěno na komendu řádu německých rytířů. Rozlehlá komenda byla ve druhé polovině 15. a v průběhu 16. století přestavěna na zámek s množstvím bohatě vybavených sálů. V roce 1598 zámek vyhořel a ve zmenšené podobě byl roku 1627 přestavěn na radnici. Velkou přestavbou radnice prošla na konci 19. století a ve 30. letech 20. století. Jako sídlo samosprávy města i výstavních sálů Oblastního muzea slouží budova dodnes. Sídlí zde Odbor kanceláře starosty, Odbor rozvoje a investic města a je zde také obřadní síň. OTEVÍRACÍ DOBA Út-Pá: 10 - 17 hodin So: 9 - 14 hodin VII, VIII Ne: 14 - 17 hodin XII Ne: 13 - 17 hod VSTUPNÉ: jednorázové dospělí: 15 Kč děti, studenti, senioři, ZTP: 7 Kč školní výpravy: 5 Kč rodinné: 30 Kč
  • Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Lounech

    Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 17,6 km od Penzion Kára)

    Hřbitovní barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků pochází z let 1714-1718 a byl postaven jako poděkování Bohu za odvrácení morové rány (město Louny zasáhlo několik velkých epidemií a zatímco během první morové rány r. 1680 postavili lounští jen oltář sv. Sebastiána a Rocha v hlavním kostele, po odvrácení druhé roku 1714 byl postaven tento kostel.

    Kostel je jednoduchou barokní stavbou. Nachází se v místech spáleniště obecního dvora, který lehl popelem za třicetileté války. Vedle kostela bývala do roku 1782 poustevna pro jednoho bratra řádu sv. Ivana, který se zde po zrušení řádu Josefem II. stal hrobníkem a kostelníkem.

  • Kostel sv. Petra v Lounech

    Kostel sv. Petra v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 17,7 km od Penzion Kára)

    Kostel sv. Petra se nachází na severozápadě Loun na náměstí Benedikta Rejta. V písemných pramenech je kostel sv. Petra prvně připomínán roku 1359, pravděpodobně je však starší. Podle stavebně-historického průzkumu jsou jeho nejstaršími částmi jeho průčelí a loď, které mohou obsahovat možná i románské zdivo. Dnešní podoba kostela je výsledkem přestavby v letech 1456 -1463. V 90. letech 19. století jej restauroval architekt Josef Mocker. V letech 1573-1579 vyzdobil portály hřbitovní zdi plastikami místní kameník Vincenc Strašryba. V 16. a 17. století byl hřbitov u sv. Petra hlavním městským pohřebištěm. Za josefínských reforem roku 1789 byl kostel zrušen a odsvěcen a převzala ho obec, která jej zprvu pronajímala a pak prodala cítolibskému zbohatlíkovi Františku Hýrovi, který v něm plánoval zřízení rodinného mauzolea. Od roku 1892 patřil evangelické církvi, dnes je opět majetkem města.

  • Městské opevnění Loun

    Městské opevnění Loun

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Penzion Kára)

    Městské opevnění vznikalo souběžně se založením města od 2. pol. 15. století. Vnitřní gotické opevnění se nezachovalo úplně. Je patrné zejména v zadních prostorách domů v České ulici a i s parkánovým příkopem v ulici Na Valech. Místy jsou ve zdivu naznačeny i půdorysy hranolovitých bašt. Hradby je možno sledovat na jižní, západní i severní straně města, zejména procházka na šancích nad řekou je působivá. V Žižkově ulici jsou dvě dělové bašty. Hranolová věž a několik půlkruhových bašt.

    Součástí opevnění je Žatecká brána, jediná zachovalá brána. Byla postavena roku 1500. Je to uvedeno v jedné ze tří latinských sentencí vytesaných na průčelí. Nešlo o bránu v pravém slova smyslu, ta stávala poněkud východněji v Žatecké ulici; doba jejího zničení není známa. Dnešní Žatecká brána tvořila její předbraní a nebyla opatřena cimbuřím, nýbrž až do roku 1841 prkenným podsebitím. Původní městské opevnění je od osmdesátých let 20. stol. postupně restaurováno.

  • Gotický dům čp. 48 Louny

    Gotický dům čp. 48 Louny

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 18,5 km od Penzion Kára)

    Původně gotický dům v 16. století patřil rytířskému rodu Hrušků z Března. Nazýval se také Zlatá Hvězda. Počátkem sedmnáctého století jej vlastnil známý pražský stavitel Kašpar Oemichen z Oberheimu, poté město, které jej upravilo a používalo jako ubytovací hostinec. Znovu byl vystavěn zřejmě počátkem osmnáctého století, protože v letech 1641-1715 je uváděn jako spáleniště. V srpnu roku 1813 zde bydlel ruský car Alexandr I. V devatenáctém století byl dům v majetku rodiny Lippe. Cestovatel Lippe přivážel do Loun ze svých cest po Indonesii, Filipínách a Arábii četné sbírky etnografického charakteru a též i zbraně, které jsou nyní uloženy v Náprstkově muzeu v Praze.

  • Lounská synagoga

    Lounská synagoga

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 18,5 km od Penzion Kára)

    Druhá největší synagoga v Čechách. V letech 1871-1872 ji vybudoval stavitel Johann Staněk z financí židovské obce. Slavnostní vysvěcení provedl rabín Abrahám Frank dne 18.3.1872. V roce 1911 byla renovována a uvnitř kompletně vyzdobena malbami. V průběhu tzv. křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté. Od té doby již nikdy nesloužila původnímu účelu. Objekt byl proslulý vynikající akustikou.

  • Kostel sv. Mikuláše v Lounech

    Kostel sv. Mikuláše v Lounech

    Beneše u Loun 136, Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 18,5 km od Penzion Kára)

    Kostel svatého Mikuláše je vrcholným dílem pozdní České gotiky a tvoří dominantu města Louny. Jedná se o trojlodní chrám s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. V současné době je veřejnosti zpřístupněn ochoz věže. V roce 1995 byl kostel vyhlášen Národní kultruní památkou. První zmínka o lounském kostele je z roku 1332 a v tomto období byl kostel zasvěcen svatému Kříži. Koncem 14. století byl kostel přestavěn a nově zasvěcen svatému Mikuláši. Z původního kostela svatého Kříže byla ponechána pouze věž. V roce 1517 bylo město Louny včetně kostela zničeno požárem. Kostel byl obnovem a stavba byla dokončena v roce 1538. V interiéru kostela je velmi pěkný oltář zhotovený v roce 1701 až 1706 sochařem Jeronýmem Kohlem. Kazatelna pochází z roku 1540. Koncem 19. století byl kostel rekontruován architekty J. Mockerem a K. Hilbertem.

    Vyhlídka z ochozu věže je pro veřejnost otevřena: úterý – neděle: 10.00 – 17.00 hod.

  • Kostel Matky Boží v Lounech

    Kostel Matky Boží v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 18,7 km od Penzion Kára)

    Kostel Matky Boží se nachází v ulici Matky Boží a v ulici Na Foukalce, nedaleko autobusového nádraží v Lounech. Kostel se stavěl v letech 1491-1493. V roce 1612 k němu kamenický mistr Mikuláš Renkvic přistavěl věž. Portál v přízemí věže kostela má tvar oslího oblouku. Na věži byl umístěn reliéf  Vzkříšení Lazara od Vincence Strašryby, který byl původně osazen na hřbitovní zdi u kostela sv. Petra na západě Loun. Do roku 1789 se kolem kostela, jež byl ohrazen zdí, pohřbívalo. Roku 1913 byl kostel zrestaurován.

  • Klášter augustiniánů v Dolním Ročově

    Klášter augustiniánů v Dolním Ročově

    Ročov, 43967

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Penzion Kára)

    V osadě Dolní Ročov, stojí klášter Nanebevzetí panny Marie, patřící řádu poustevníků svatého Augustina. Klášter nechal v roce 1373 založit Albrecht z Kolovrat. V období husitských válek byl klášter značně poničen a opuštěn. K obnově kláštera došlo v 16. století, svého původního věhlasu dosáhl klášter až v 17. století. Na začátku 18. století prodělal klášter rozsáhlou přestavbu podle návrhu G. Santiniho. V roce 1745 se nad klášterem prohnala ničivá průtrž mračen a budovy kláštera i kostel byly značně poničeny. Po této události byla zahájena rozsáhlá přestavba celého klášterního areálu podle návrhu K. I. Dietzehofera a to v barokním stylu. V areálu kláštera byl postaven poutní chrám Nanebevzetí panny Marie. Ve 20. století sloužil klášter jako věznice, kasárna a také jako psychiatrická léčebna. V současnosti je areál přístupný pouze po objednání nebo v době mší.

  • Evangelický kostel v Lounech

    Evangelický kostel v Lounech

    Louny, 44001

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Penzion Kára)

    Stojí v Husově ulici na křižovatce ulic Komenského a Husova je asi o padesát let mladší než budova muzea nad ním. Postaven byl v r. 1897 v pseudorenesančním stylu. Je nejmladším, při Dni památek v r. 1998, zpřístupněným kostelem. Stavba je jednolodní, obdélného půdorysu, s trojboce uzavřeným presbytářem s přilehlou sakristií a hranolovou věží. Celý vnitřní prostor je kryt stropem. Zařízení, podobně jako okenní malby na sklech, pochází z konce 19. století. V kostele jsou varhany, v současnosti nepoužívané. V kostele jsou pravidelně pořádány mše a motlitby, občasná pěvecká vystoupení či koncerty, velkému zájmu se těší zejména štědrovečerní mše. K objektu přísluší fara na Husově ulici 1200.

  • Zámek Cítoliby

    Zámek Cítoliby

    Cítoliby, 43902

    (ve vzdálenosti 19,0 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek se nachází v městečku Cítoliby na Lounsku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova, která má v nádvoří východního křídla arkádovou chodbu. U jižního křídla je venkovní schodiště do zrcadlového sálu, dále sluneční hodiny. V přízemí jižního křídla jsou klenuté místnosti s nástropní štukovou výzdobou, v patře je hlavní zrcadlový sál.

    Původní tvrz byla po polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V 80. letech 17. století byla založena zámecká zahrada. V letech 1717 a 1731 byl zámek přestavěn.

  • Zámek Vintířov

    Zámek Vintířov

    Radonice, 43155

    (ve vzdálenosti 19,2 km od Penzion Kára)

    Zámecký areál se nachází v obci Vintířov na Chomutovsku v Ústeckém kraji.

    V roce 1403 se tady uvádějí 2 tvrze – jednu vlastnil Vlček z Vintířova a druhou Arnošt ze Šumburku. První tvrz vystřídala několik majitelů a v 60. letech 16. století ji Šlikové nechali strhnout a na jejím místě postavili renesanční zámek. Druhá tvrz později beze zbytku zanikla. V roce 1717 začal další z majitelů Jan Adam Losy z Losynthalu zámek bourat, aby vybudoval nový zámecký objekt – práce však byly zastaveny a jeho záměr postavit nový zámek uskutečnili až Windischgrätzové v letech 1816 – 1823, kteří také současně nechali opravit starý zámek. Za Lobkoviců došlo v 60. letech 19. století k novogotickým zásahům. Zámecký areál později sloužil jako učiliště a jako byty, v posledních letech však velmi chátrá a veřejnosti je nepřístupný.

    Starý zámek je obdélná patrová stavba se dvěma okrouhlými bastióny. Nový zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a se středním plochým rizalitem. U zámeckého areálu je rozlehlý park.

  • Zámek Mašťov

    Zámek Mašťov

    Mašťov, 43156

    (ve vzdálenosti 19,8 km od Penzion Kára)

    Velký barokní zámek, který stojí na Zámeckém kopci, je dominantou městečka Mašťov na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá stavba s nádvořím s arkádou a věží na jižní straně a dvěma bastiony na západní straně.

    Na místě původního knížecího dvora byl ve 13. století vybudován hrad, který však v roce 1421 vypálila křižácká vojska. Poté byl hrad opraven a vystřídalo se tady několik majitelů. V roce 1571 byl hradní areál za Jana Valdemara z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek. Za hrabat Goltzů, kteří vlastnili zdejší panství v letech 1661 – 1791, byl zámek barokně upraven. V 19. století sloužil zámek potřebám vrchnostenských úřadů, jako byty pro úředníky a v posledních letech byl využíván jako domov mládeže.

  • Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku

    Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku

    Vroutek, 43982

    (ve vzdálenosti 19,9 km od Penzion Kára)

    Obec Vroutek se nachází 4 km jižně od Podbořan. Kostel svatého Jakuba Většího ve je unikátní románskou stavbou z 1. poloviny 13. století. Jedná se o jednolodní stavbu s věží na západní straně a půlkruhovou apsidou na straně východní. Strop lodi byl zaklenut v 16. století. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Na východním průčelí kostela se nachází trojúhelníkový štít a socha svatého Jakuba ve výklenku. V ose apsidy je štěrbinové románské okno s ústupky. Loď je z bloků červeného pískovce, vlysy a římsy z pískovce bílého. Střechy jsou kryté šindely. Ve věži kostela je zvon z r. 1591.

    Při severozápadní straně kostela stála tvrz, obytné sídlo vroutecké vrchnosti. Oba objekty, tvrz a kostel, tvořily původně jeden celek, který byl opevněn příkopem a valem. To poskytovalo okolí dobré útočiště. Dveře uzavírající zdi o síle 130 cm zajišťovaly zásuvné závory.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vtelně

    Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vtelně

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 20,0 km od Penzion Kára)

    První písemná zmínka o farnímu kostele Povýšení svatého Kříže se vztahuje k roku 1377, první farář je doložen k roku 1384. Původní kostel stál zřejmě ve farské zahradě, ale roku 1710 vyhořel i s farou. Nový vtelenský kostel nechal vybudovat opat P. Jeroným Besnecker. Je dílem italského stavitele působícího na Litoměřicku, Octavia Broggia, který jej postavil v letech 1736 až 1738 a zároveň s kostelem byl vybudován i hřbitov. Vyhořelá fara byla obnovena v letech 1711 až 1713. Budova fary je obdélná jednopatrová, má valbovou střechu s volskými oky a středový rizalit s portálem v přízemí.

  • Kadaňský hrad

    Kadaňský hrad

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 20,1 km od Penzion Kára)

    Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný hradní objekt s věžemi v rozích. Do dnešních dnů se zachovala jedna věž dosahující výšky 2. patra a základy dalších, dále palác a vedlejší stavení. Hrad byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si hrad dobře zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu.

    Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem i královský hrad, první písemná zmínka je z roku 1261. V roce 1362 město vyhořelo, poškozen byl i hrad, poté byl však rychle obnoven. V roce 1421 dobyli hrad husité. Na přelomu 15. a 16. století se uskutečnila významná přestavba. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal úpadek hradu. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárna. V roce 1811 město znovu vyhořelo, nevydržel ani hrad – kasárna. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818.

    Nedávno byl hrad částečně rekonstruován je staticky zajištěn, má novou střechu a fasádu. Ve východním křídle je městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od roku 2000 je v provozu galerie Josefa Lieslera. Další část hradu je využívaná jako dům s pečovatelskou službou.

  • Kadaňská radnice

    Kadaňská radnice

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 20,1 km od Penzion Kára)

    Štíhlý osmiboký kužel zářící do daleka novou bílou fasádou je symbolem Kadaně. Zakončuje 54 metrů vysokou radniční věž, která se stala součástí budovy radnice kolem roku 1500 po ničivém požáru. Ještě předtím zde stála gotická městská tržnice, ve 14. století zvýšená patrem, doplněná o kapli a upravená pro potřeby radních. Dnešní podoba pochází převážně z let 1719-21, kdy byla provedena barokní přestavba, po požáru v roce 1811 provedl další úpravy stavitelský mistr Rott.

    Mezi lety 1992-94 byly obnoveny interiéry a v roce 1997 také fasáda a krov věže. V budově má své sídlo městský úřad a také informační centrum a galerie.

  • Barokní statek Vtelno

    Barokní statek Vtelno

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 20,4 km od Penzion Kára)

    Vtelno náleželo k typickým zemědělským vsím, jejíž zemědělský charakter se nezměnil ani během druhé poloviny devatenáctého století. Vedle klášterního velkostatku zde ještě na počátku dvacátého století působilo sedm velkých hospodářství. Objekt barokního statku čp. 32 ve Vtelně byl vyhlášen kulturní památkou. Statek byl vystavěn v letech 1836 -1838 a tvoří jej tyto objekty - obytné stavení, malá sýpka, brána, velká sýpka, stodola, kovárna a zděná kolna. Během doby prošel několika úpravami. Za první republiky byl vyvlastněn církvi a prodán rodině současných majitelů, kterým byl za války nejprve zabrán nacisty, po válce opět navrácen, a po roce 1948 znárodněn a převeden do vlastnictví socialistických státních statků. V roce 1979 již zcela zdevastovaný statek uchránili před úplnou zkázou památkáři, kteří jej zrekonstruovali pro účely Střediska pro těžební oblast, jemuž sloužil jako archiv a depozitář památek převezených z likvidovaných obcí Mostecka. V současné době byl opět navrácen rodině původních majitelů. Nyní je zde sídlo občanského sdružení Čajovna Óm a restaurace.

  • Kostel sv. Jakuba v Bedřichově Světci

    Kostel sv. Jakuba v Bedřichově Světci

    Bělušice, 82399

    (ve vzdálenosti 20,4 km od Penzion Kára)

    Kostelík Sv. Jakuba je dominantou vesničky Bedřichův Světec, která patří k obci Bělušice na Mostecku. Je postavem na terénní vyvýšenině ve středu obce, obklopen hřbitovem v atraktivním přírodním prostředí západního výběžku CHKO České středohoří.

    Počátek stavby spadá do pozdně románského období po r. 1230. Přestavěn byl po r. 1270 v ranně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. stol. K vnitřní výzdobě patří křížová klenba a cenné gotické fresky ze 14. stol. Předsíň je renesanční ze 16. stol. Románsko-gotický kostelík Sv. Jakuba byl v 1. třetině 13. stol. Součástí šlechtického dvorce. Kostelík sv. Jakuba je nejstarší dochovanou památkou mostecka.

  • Městské divadlo v Mostě

    Městské divadlo v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 20,8 km od Penzion Kára)

    O divadelnictví na Mostecku máme první písemnou zprávu již z roku 1681. Začátkem 18. století usilovali studenti o založení divadelního kroužku, ale o jejich působení nejsou písemné zprávy. Po celkovém rozmachu průmyslu a tím pádem i navýšení počtu obyvatel města počíná mezi lety 1880 - 1890 vzrůstat ochotnická činnost. Divadlo se stěhovalo po soukromých domech a mělo nemalý význam v boji za českou školu, vzdělávání a identitu. V roce 1900 byl v Kopistech založen spolek Lidumil, který svou satirou aktivně bojoval proti rakouskému řádu. Přelomem v historii mosteckého divadelnictví byla výstavba nové divadelní budovy, kterou si vynutilo německé měšťanstvo pro svou zábavu a která byla, po neshodách a diskusích o jejím umístění, postavena v roce 1911. Rozvoj divadla významně přibrzdila válka v letech 1914 - 1918, avšak velké změny v uspořádání země a vznik České republiky umožnily hraní českých her na prknech Mosteckého divadla. Po válce v roce 1945 přichází do divadla stálý činoherní soubor a zpěvohra. V roce 1948 se mění charakter českého divadla, které se přejmenovává na Divadlo pracujících. Přelom v mosteckém divadelnictví znamenala úplná likvidace starého města. Novou divadelní budovu, která byla postavena v osmdesátých letech zdobí několik výjimečností a je určitě dokladem umění tehdejších architektů a stavařů. Nová divadelní budova je výjimečná a to nejen svou velikostí, ale i akustikou, jevištěm širokým 21,5 m, hlubokým 27 metrů a dvěmi mimostřednými točnami o průměrech 18 a 11 metrů. Taktéž pohyblivé portálové věže dodávají scéně na variabilitě v použití při různých typech představení.

  • Planetárium Most

    Planetárium Most

    Náměstí VMS č. 4, Most, 43401

    (ve vzdálenosti 21,0 km od Penzion Kára)

    Planetárium v Mostě je členem sdružení hvězdáren a planetárií České republiky, odborný pracovník planetária je člen výboru pobočky české astronomické společnosti (nejstarší česká vědecká společnost).

    Vlastník: Statutární město Most Provozovatel: Astronomická společnost Most Umístění: Reprezentační dům města Mostu Průměr kopule: 10 metrů Provoz od: 2.června 1984 Kapacita: 41 osob

    Vybavení: * projekční přístroj ZKP-2-Carl Zeiss Jena, 6 přídavných projektorů * dataprojektor * řídící počítač * scénické osvětlení * prostorový zvuk

    Planetárium nabízí základní programy, které mohou být po dohodě upraveny: Program pro veřejnost Program pro školy - (4. a 5. třídu ZŠ) Program pro školy - (8. a 9. třídu ZŠ)

    Cena vstupenky do 10 let včetně - 25 Kč 11 let a více - 35 Kč

    Otevírací doba pro potřeby škol Po–Pá 8.00 – 15.00 pro veřejnost Út, Čt, So 16.00 – 17.00 ( v sobotu probíhá od 10.00 hodinové promítání „Astronomické pohádky“)

    Vzdálenost k nejbližšímu parkovišti: 50m Bezbariérový přístup: ne.

    Aktualizováno dne 27.2.2008 na základě informací od pana Martina Frány z Astronomické společnosti Most.

  • Morový sloup v Mostu

    Morový sloup v Mostu

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 21,1 km od Penzion Kára)

    Morový sloup stál původně ve starém Mostu. Je z roku 1681 od italského sochaře Petra z Toscany a měl připomínat oběti morové epidemie z roku 1680. Z hranolového podstavce, který je osazen na nárožích čtyřmi kamennými plastikami světců se zvedá vysoký válcový sloup, zakončený korintskou hlavicí doplněnou o masky. Sochy světců v téměř životní velikosti představují sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Anežku Římskou a sv. Rosalii Palermskou. Na vrcholu sloupu stojí socha sv. Anny Samotřetí s Ježíškem a Pannou Marií v náručí. Mostecký sloup je zasvěcen tradiční ochránkyni města, sv. Anně Samotřetí. Roku 1976 bylo sousoší rozebráno a morový sloup byl přechodně umístěn v areálu fary v Českých Zlatníkách. V roce 1988 byl instalován v okolí přesunutého gotického děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1998 vydalo ministerstvo kultury souhlasné stanovisko, aby byl morový sloup znovu přemístěn, tentokráte již do centra nového města, na nově vybudované I. náměstí.

  • Mostecká kašna

    Mostecká kašna

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 21,2 km od Penzion Kára)

    Původně kašna stála ve starém Mostě. Roku 1999 byla přemístěna na novém I. Náměstí. Renesanční kašna byla zhotovena v 2. polovině 16. století Vincencem Petrašem. Na začátku 18. století ke kašně přibyla plastika českého lva nesoucí kartuši se znakem města Most. Ve starém Mostě na I. náměstí stála původně renesanční kašna z roku 1587 - dílo Vincence Petraše. Kašna byla zhotovena z oseckého pískovce vytěženého v kamenolomu na Salesiánské výšině. Ke kašně byla roku 1729 osazena Dietzova pískovcová plastika českého lva, vztyčeného na zadních nohách a předními tlapami přidržujícího kartuš se znakem města Mostu. Plastika lva byla několikrát od kašny oddělena a znovu k ní vrácena. Současná kašna byla před instalováním památníku T. G. Masaryka ve třicátých letech na I. náměstí přenesena na II. náměstí a odtud přemístěna před likvidací centra starého Mostu na tržnici v novém Mostě. Tady byla v sedmdesátých letech dvacátého století socha lva zdevastována, takže nyní kašnu místo originálu zdobí tzv. výdusek z umělého kamene. Originál byl renovován a je uložen v oblastním muzeu. Přestože kašnu v roce 1981 restauroval významný odborník, akademický sochař Bořivoj Rak, umístění na tržnici jí vůbec nesvědčilo a brzy opět zchátrala. Původní není ani sokl pod lvem. Jeho bohatě členěná architektura z oblounů a výžlabků je zdobena akantovými listy a rozetami, na nárožích jsou umístěny čtyři lví hlavy jako chrliče vody. Kašna je osmiboká s jednoduchými obdélnými výplněmi na parapetu. Ke kašně vedou tři schodištní stupně, obíhající rovnoměrně celý objekt. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Vodní nádrž Kadaňský stupeň

    Vodní nádrž Kadaňský stupeň

    Kadaň, 43201

    (ve vzdálenosti 21,4 km od Penzion Kára)

    Vodní nádrž Kadaň s celkovou plochou 67,2 ha byla vybudována na řece Ohři v roce 1972. Spadá do vodohospodářské soustavy Kadaň - Klášterec. Kromě energetického využití tohoto vodního díla se zde nabízí možnost rekreace a provozování vodních sportů. Betonová hráz je přístupná pro pěší. K dispozici je nedaleký autokemp U jezu. Vodní nádrž těsně přiléhá k jihozápadnímu okraji města Kadaň, které upoutává návštěvníky řadou historických a kulturních památek. Na vyvýšenině vedle hráze si můžete prohlédnout Františkánský klášter.

  • Zámek Kolešovice

    Zámek Kolešovice

    Kolešovice, 27002

    (ve vzdálenosti 21,4 km od Penzion Kára)

    Zámek v centru obce Kolešovice, nacházející se v okrese Rakovník, v místě s kouzelnou přírodou, je i přes svůj vysoký věk stále dobře udržován. Prohlédnout si můžete původně renesanční budovu, která byla časem přestavěna do slohu barokního a dále ještě novodobě upravena. Okolní příroda vám pomůže zapomenout na vaše starosti a věnovat se aktivnímu odpočinku.

  • Zámek Červený hrádek

    Zámek Červený hrádek

    Červený Hrádek 1, Jirkov, 43111

    (ve vzdálenosti 21,9 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek Červený hrádek se nachází v půvabném prostředí uprostřed parku a okolní obory, v blízkosti rybníka. Expozici doplňuje řada aktuálních akcí, jejichž profil stejně jako doplňkové služby můžete nalézt na webových stránkách níže. Nalezente zde tyto stálé expozice: * Pohádkový svět Vítězslavy Klimtové - říše víl, skřítků a strašidel. * Svět loutek rodiny Kopeckých - Karel Matěj Kopecký a Karel Kopecký přivezli na 20 dřevěných loutek, z nichž nejstarším je více než 200 let. * Kinetické dřevořezby Jiřího Špinky - unikátní hodiny celé ze dřeva poháněné dřevěným strojkem. * Výstava letecké archeologie - ukázka fragmentů leteckých soubojů nad zdejší oblastí za 2. světové války a dobové dokumentace. * Technické muzeum - jízdárna - výstava historických hasicích přístrojů, koněk a přilbic. Jsou tu k vidění i řemeslné stroje. * Výstava starých hraček aneb "S čím si hrál náš dědeček".
  • Hrad Hněvín

    Hrad Hněvín

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 22,5 km od Penzion Kára)

    Hrad se tyčí na Zámecké hoře (399 m n. m.) na severním okraji města Most. Archeologické nálezy zaznamenaly zbytky hradeb již z 9. století, avšak doložené zmínky o hradu jsou až z 12. století, kdy byl také pravděpodobně vystavěn. Hrad byl v roce 1651 zbořen a od konce 19.století na jeho místě stojí replika s vyhlídkovou věží a restaurace (se specialitami hradní a staročeské kuchyně v dobovém interiéru). Zachovaly se ovšem i zbytky původních hradeb. V roce 2001 prošel Hněvín rozsáhlou rekonstrukcí. 34 metrů vysoká rozhledna je přístupná sezonně v otevírací době restaurace (11:00 - 23:00). Díky otevřenosti do všech světových stran je možné spatřit Krušné hory, Žatecko, České Středohoří a samozřejmě také samotný Most. Výhled ovšem "krášlí" také hnědouhelné doly a areál Litvínovského Chemopetrolu.

  • Kostel sv. Ducha v Mostě

    Kostel sv. Ducha v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 22,5 km od Penzion Kára)

    V roce 1995 byla dokončena rekonstrukce bývalého městského barokního špitálu, kde má v současnosti zázemí i Státní galerie výtvarného umění a najdeme zde i stylovou restauraci. V tomtéž začala i oprava gotického kostelíka sv. Ducha, který tvoří přirozenou součást s městským špitálem. Špitální kostel sv. Ducha je dnes nejstarší dochovanou stavbou ze starého Mostu. Až zhruba do třetiny čtrnáctého století byl křížovnický špitál jediným zařízením svého druhu. Pak si město postavilo vlastní špitál před svými hradbami při pražské cestě. Na „pražském“ předměstí tak vyrostla významná stavba - městský špitál s kostelem sv. Ducha, k němuž se váže první písemná zpráva z roku 1351. Je to jednolodní stavba s trojbokým závěrem a s půdorysem obvyklým u ostatních špitálních kostelů v jiných městech. Stavba je podélná, s pravoúhlou plochostropou lodí a pětiboce uzavřeným presbytářem. Interiér je osvětlen dvěma okny a přístupný je lomeným profilovaným portálem. Vnitřní provedení se vyznačuje bohatstvím tvaroslovných článků, podle nichž lze stavbu datovat. Podle jejich provedení jsou dávány do souvislosti s kamenickou hutí pracující od druhé poloviny třináctého století v oseckém klášteře, s jejímiž užitými formami je možno se setkat i u farních kostelů na některých místech Mostecka. Jeden ze svorníků klenebních žeber nee erb řádu křížovníků Božího hrobu na Zderaze, neboť kostel byl filiální k farnímu (děkanskému) kostelu v Mostě, kde Zderazští měli podací právo. Loď kostela je zdobena nástropní malbou od mosteckého rodáka a malíře Jana Václava Tschöppera a hlavní oltář štafírovaný roku 1724 nese obraz Narození Páně ( z doby po roce 1774) od Ignáce Raaba. Kostel je jediným dokladem gotické architektury z doby před rokem 1515. Špitál je obdélný, jednopatrový, trojtraktový, s dlouhou střední chodbou a klenutou lunetovou klenbou. Hlavní průčelí má pět okenních os s patrovou a korunní římsou. Okna jsou ve štukových pásových rámech, střecha je valbová, krytá taškami. V roce 1726 prošel špitál barokní přestavbou.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 22,6 km od Penzion Kára)

    Původně byl mostecký farní kostel raně gotickou bazilikou, která byla postavena již ve 13. století. Jak dokládá papežská listina, byl založen v letech 1253 až 1257 a nejprve patřil pod patronát zderazského kláštera v Praze. V posledním roce 15. století se stává majetkem města Mostu a v roce 1515, při velkém požáru, byl farní kostel zničen. Již o dva roky později však byl položen základní kámen kostela nového, jehož výstavbou byl pověřen žák Benedikta Rejta - Jakub Heilmann ze Schweinfurtu. Jeho zásluhou vyrostl architektonický skvost pozdní gotiky. Byl vybudován kostel s velikou halovou trojlodí a konstrukcemi vtažených pilířů, vytvářejících po obvodu kostela jednotlivé kaple. Celkový dojem umocňují kroužené klenby nad dvěma řadami štíhlých sloupů, rozdělujících prostor kostela do tří lodí. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1594 a věž kostela byla dostavěna Jiřím Kochem v roce 1602. Během následujících čtyř staletí proběhla řada dílčích oprav a úprav, které ovlivňovala nejprve renesance a později barokní sloh. Kostel je nejvýznamnějším syntetizujícím dílem podunajské, české a saské pozdně gotické architektury. V roce 1964 však padlo definitivní rozhodnutí o likvidaci královského města Mostu a vytěžení uhlí, které se pod ním nacházelo. Současně bylo rozhodnuto o záchraně této jedinečné architektonické památky. Uvažovalo se o několika variantách, například jeho úplném rozebrání či také ponechání na svém místě na pilíři uhelné sloje. Nakonec však zvítězila nejodvážnější myšlenka, a tou byl přesun kostela vcelku. V současné době je kostel Nanebevzetí Panny Marie přístupný veřejnosti.

  • Kostel sv. Václava v Mostě

    Kostel sv. Václava v Mostě

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 22,8 km od Penzion Kára)

    Po ukončení přesunu děkanského kostela během 70.let 20. stol. se vedle dokončení jeho stavby otevřela otázka jeho budoucího využití. Kostel měl sloužit ke kulturním účelům. Zároveň byla schválena výstavba náhradní modlitebny pro potřeby věřících z Mostu a okolí. Nová stavba měla vzniknout na nenápadném, téměř skrytém místě. Chrám nesměl mít věž a na jeho exteriéru neměly být žádné výrazné náboženské symboly. Autorem projektu kostela sv. Václava byl arch. Michal Sborwitz, interiér kostela se stal dílem akademického sochaře Bořivoje Raka. Stavba byla zahájena v roce 1983. Trojlodní stavba inspirovaná dispozicí raně křesťanské baziliky a románským tvaroslovím byla dokončena v r. 1989. Jednalo se o jedinou sakrální novostavbu v Čechách, která byla vybudována v normalizačním období.

  • Zřícenina Petrohrad

    Zřícenina Petrohrad

    Petrohrad, 43985

    (ve vzdálenosti 23,7 km od Penzion Kára)

    Zřícenina gotického hradu stojí na vysokém návrší nad obcí Petrohrad na Lounsku v Ústeckém kraji. Dochovaly se pouze obvodové zdi paláce, zbytky hradebních zdí a kaple Všech svatých vybudovaná v polovině 17. století na základech okrouhlé hradní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 2. polovině 14. století postavit Petr z Janovic. Hrad byl majetkem pánů z Janovic do roku 1483, poté jej vlastnili Gutštejnové a páni z Kolovrat. V roce 1559 je hrad uváděn jako pustý.

  • Hrad Hasištejn

    Hrad Hasištejn

    Místo, 43158

    (ve vzdálenosti 24,2 km od Penzion Kára)

    Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein. Doba vzniku není sice písemně doložena, ale zato ji dostatečně dokumentuje jak skladba hradu, tak jeho architektonická forma. Hrad měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa. Syn zakladatele Oseka u Duchcova, Bohuslav Boreš měl za manželku Agátu, dceru Fridricha I. ze Šumburka, který hrad postavil pro krále Jana Lucemburského. Roku 1306 získal Fridrich do zástavy kraj kadaňský a tím i hrad Hasištejn. Po smrti Boršově r. 1341 se bratr Agáty, také Fridrich II. stal dočasným držitelem hradu a poručníkem jeho syna. Fridrichovi synové r. 1351 dostali hrad od Karla IV. v léno, byly mu tak povinni věrností a vojenskou službou. Pánům ze Štumburka zůstal hrad až do r. 1418, kdy byl po tříměsíčním obléhání dobyt Mikulášem Chudým z Lobkovic, ten poté dostal hrad od krále Václava IV. do zástavy za pomoc a jiné služby královské koruně. Smrtí Václavovou zůstal hrad v držení Lobkoviců. Jelikož došlo při obléhání k poboření i částečnému vypálení hradu, vyžadoval opravy a stavbu nového opevnění. Proto byla postavena na východě půlkruhová a vpředu čtverhranná bašta se zaoblenými rohy. Svah k Prunéřovskému potoku byl vyrovnán sklepem, předhradí dostalo nové opevnění, byla také postavena čtverhranná věž s branou, přístupnou po padacím mostě a palác byl rozšířen až ke kapli s jejíž tribunou se spoji schodištěm o síle zdi. Po smrti Mikuláše r. 1435 pokračoval v přestavbě hradu jeho syn Mikuláš II., který získal v krátkém čase veliké jmění a r. 1459 povýšení do panského stavu. V r. 1452 položil Mikuláš II. první základy ke stavbě budoucího františkánského kláštera v Kadani, kde byl r. 1462 také pohřben. Po Mikuláši II. zůstali čtyři nezletilý synové a tak se správy hradu ujal jeho bratr Jan Popel, který tu hospodařil až do r. 1466, kdy dosáhl nejstarší ze synů Jan 16 let. Ostatní bratři se panství ujali v r. 1478 a r. 1490 se o dědictví podělili, jen Hasištejn zůstal společný. Trvale však tu sídlil jen nejmladší z nich, později známý humanista a básník, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Až do r. 1491 hodně cestoval, Itálie, Řecko, Palestina, Egypt a po návratu se chtěl věnovat církevní dráze. Když se však nestal, jak doufal, olomouckým biskupem, vrátil se r. 1503 trvale na Hasištejn, kde se věnoval svým zálibám, knihám, správě statků a přestavbě hradu. Vladislavská doba přinesla významný pokrok v dělostřelbě a tak Bohuslav uznal, že staré hradní opevnění už nestačí. Starší parkanové bašty dal doplnit dvěma otevřenými patrovými věžemi s dělovými střílnami, čelo hradu bylo zajištěno dalším užším předhradím, uzavřeným na severu příkopem a hradební zdí. Prostor před hradem se tak zůžil a aby bylo možno napadnout nepřítele i z týlu, byla na výšině proti hradu postavena samostatná pevnost s valy a příkopy. Uprostřed na nejvyšším místě byla postavena nová okrouhlá věž, opatřená dělovými střílnami a vstupem v 1. patře. Po bezdětné Bohuslavově smrti začal hrad chátrat, bratři si panství rozdělili, ale většinu z něj do r. 1606 získala konfiskací královská komora. Když se o hrad nikdo nestaral, stal se po svém zániku vydatným zdrojem stavebního materiálu pro okolní osadníky. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Avšak nic nevydrží věčně, a tak restaurace v 70. letech do základů vyhořela. Chronologické shrnutí vlastníků hradu Fridrich I. ze Štumburka ( 1306 - 1341 ) Fridrich II. ( 1341 - 1351 ) synové Fridricha II. ( 1351 - 1417 ) Jindřich ml. Reusso z Pavla ( 1417 - 1418 ) Mikuláš Chudý z Lobkovic ( 1418 - 1435 ) Mikuáš II. syn Mikuláše Chudého ( 1435 - 1462 ) Jan Popel bratr Mikuláše II. ( 1435 - 1466 ) Jan nejstarší z bratrů ( od r. 1466 ) ostatní bratři ( od r. 1478 ) Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic ( 1490 - 1510 ) Hasištejn je přístupný od března do října 10:00 - 18:00, vstupné činí 10 Kč (děti 5 Kč). Na hradě se nachází i stylová restaurace. Zajímavostí také je , že hlavní hradní věž slouží zároveň jako rozhledna.

  • Lobkovická hrobka (Hraběcí kaple)

    Lobkovická hrobka (Hraběcí kaple)

    Horní Jiřetín, 43543

    (ve vzdálenosti 25,4 km od Penzion Kára)

    Po pravé straně silničky vedoucí od zámku Jezeří do Černic stojí v lese blízko okraje hnědouhelného dolu zbytky lobkovické hrobky, známé pod názvem Hraběcí kaple. Kdysi v těchto místech bývala paseka, nedaleko tekl Šramnický potok a vedla tudy turistická zeleně značená cesta z Dřínova k zámku. Dnešní realita je poněkud jiná... Hraběcí kapli projektoval v barokním slohu známý architekt vídeňského dvora Andreas Altomonte (žil v letech 1699-1780). Její stavbu vedl v roce 1753 stavitel Hauptvogel z Roudnice. Potřebný kámen byl získáván v kamenolomu na Salesiově výšině (v lese mezi Loučnou a Osekem). Kaple ale nebyla nikdy dokončena; přesné důvody nejsou známy. Měla prý připomínat zánik Popelovců, jedné z rodinných větví Lobkoviců, kteří vlastnili zámek Jezeří v letech 1623 až 1722. Do dnešní doby se z kruhové stavby s předsíní zachovaly obvodové zdi.

  • Podkrušnohorské technické muzeum

    Podkrušnohorské technické muzeum

    Most, 43401

    (ve vzdálenosti 25,5 km od Penzion Kára)

    V těsné blízkosti Chemopetrolu, v místní části Mostu v Kopistech najdeme zajímavou technickou památku. Jedná se o areál bývalého dolu Julius III, který se v roce 2003 stal součástí Podkrušnohorského technického muzea. V areálu muzea se seznámíme s těžbou uhlí a prohlédnout si můžeme těžní věž, odvětrávací otvory či bývalé prostory, kde probíhala nakládka uhlí. V současné době probíhá postupná rekonstrukce areálu a to jak budov, tak i inženýrských sítí. Muzeum se veřejnosti otevírá od 1. března 2008

    OTEVÍRACÍ DOBA: Po: zavřeno So - Ne: 9.00 - 16.00 hodin

    Prohlídky začínají vždy v celou hodinu.

    VSTUPNÉ: dospělí 40 Kč děti 20 Kč

  • Hrad Egerberk

    Hrad Egerberk

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 25,8 km od Penzion Kára)

    Zřícenina hradu Egrberk stojí na zalesněném vrchu nedaleko Klášterce nad Ohří na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly zříceniny obdélného vstupního paláce s průjezdem v části přízemí a drobnou arkýřovou kaplí ve 2. patře. Hromady kamení připomínají někdejší hospodářské budovy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen koncem 13. nebo spíše na počátku 14. století. Vystřídalo se tady několik majitelů. V 80. letech 14. století hrad přestavěl Jindřich Škopek z Dubé. Poté, co si další z majitelů Bohuslav Šťastný z Lobkovic a Hasištejna vybudoval jiné sídlo, byl Egrberk ponechán svému osudu a postupně se proměnil ve zříceninu.

    Dobu vzniku ani zakladatele hradu Egerberku neznáme. První zmínky o něm jsou z let 1317 a 1322, kdy se po něm psali bratři Vilém z Egerberku (stoupenec krále Jana Lucemburského) a Fricek z Chyší a Egerberku. Kolem roku 1350 prodali Egerberkové své statky německým pánům ze Šumburku a zprávy o nich mizí. Šumburkové již tehdy na Klášterecku vlastnili značné majetky s centrálním hradem Perštejnem. Egerberk proto prodali roku 1384 Jindřichu Špačkovi z Dubé, členu dvorské rady krále Václava IV. Jindřich Špaček hrad do konce 14. století velkolepě přestavěl.

    Po roce 1411 koupil Egerberk od pánů z Dubé Mikuláš Augustinův (zemř. 1416), nejvyšší písař zemský, který se roku 1409 zasloužil o vydání Dekretu kutnohorského. Za husitských válek držel hrad Wend z Ilburku, straník císaře Zikmunda. Pro dluhy se však dostal Wend do sporů se svým věřitelem, bojovným Vilémem ze Šumburku. A to se mu stalo osudným. Roku 1443 obsadil Vilém ze Šumburku v nestřeženém okamžiku nechráněný hrad Egerberk a Wenda poté, co se pokusil svůj hrad dostat zpět, zajal a nechal krutě umučit v egerberské hladomorně. O hrad se poté vedly spory a jeho majitelé se rychle střídali: Ilburkové, Jakoubek z Vřesovic (po roce 1450 – 1455), znovu Ilburkové a od roku 1460 páni z Fictumu. Fictumové podnikli na Egerberku poslední stavební úpravy v jeho historii. Drželi hrad bezmála sto let, do roku 1557, kdy jej od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.

        Roku 1591 byl hrad opět prodán – Štampachům. Těm byl majetek po Bílé hoře zkonfiskován a roku 1623 prodán Thunům. Ani Lobkovicové, ani další majitelé již Egerberk nevyužívali, protože preferovali jiná svá sídla – zejména zámek Felixburk a zámek v Klášterci nad Ohří. Neudržovaný hrad chátral a v průběhu 17. století se změnil ve zříceninu. Exteriér, stavební vývoj: Hrad Egerberk stával na výrazném kopci nad vsí Lestkovem jihojihozápadně od Klášterce nad Ohří. Vznikl ve třech stavebních etapách, z nichž ta z konce 14. století byla tak zásadní, že téměř setřela podobu původní stavby. Úpravy z konce 15. století již byly významné méně.

    Hrad má půdorys velmi ostrého, téměř rovnoramenného trojúhelníku s výrazně ztupenými vrcholy na jihu a severovýchodě a nejkratší odvěsnou na jihozápadě. Z této strany vedl také vstup. Celý areál byl obehnán okružním příkopem a před ním vyhozeným valem, který na jihozápadě nese na koruně první kamennou bránu s opevněným předbraním. Na bránu navazoval most přes příkop ústící do hranolové, dovnitř otevřené věže druhé brány. K ní byla na konci 15. století přistavěna vrátnice. Branská věž byla vetknuta do obvodové hradby vymezující areál celého hradu, ten byl rozdělen ještě jednou hradbou, stoupající po svahu od věže severovýchodním směrem a přiléhající k hradbě výše položeného hradu středního. Mezi touto hradbou a horním hradem se vytvořil úzký koridor, kterým stoupala cesta ke třetí bráně. Ostrahu cesty ještě zlepšovala polygonální věžice vystupující z jinak hladkého průběhu obvodové hradby jádra, jejíž flankování na severozápadě zároveň zajišťovala. Třetí, kulisovou bránou se vcházelo do středního hradu tvaru ostrého rovnoramenného trojúhelníku se zaobleným severovýchodním vrcholem, který od většiny nádvoří oddělila příčná podsklepená hospodářská budova. V nádvoří středního hradu se cesta lomila do protisměru aby dosáhla horního hradu, jehož severovýchodní čelo tvoří většinu krátké, jihozápadní stěny středního hradu.

    Hradní jádro téměř obdélníkového půdorysu bylo vymezeno silnou plášťovou zdí s jihozápadním zaobleným čelem. Ke kratším stranám na jihozápadě a severovýchodě přiléhaly hradní paláce, delší strany představovaly pouze spojovací hradby. Severozápadní s již zmíněnou polygonální věžicí kontrolovala přístup do středního hradu. Mladší z obou paláců, severovýchodní, lze spolehlivě datovat podle bosovaných nároží typických pro dvorskou stavební huť krále Václava IV. Je to obdélníková plochostropá budova s průjezdem do nádvoří v přízemí, velkým sálem a kaplí ve druhém patře. Starý jihozápadní palác, pocházející ještě z první vývojové fáze hradu, má půdorys kruhové úseče. Tento tvar mu dalo jihozápadní oblé čelo plášťové hradby, ještě zesílené na konci 15. století. Z této doby pochází i přístavba na severní straně. Hradní paláce byly spojeny pavlačemi, které v úrovních prvního a druhého patra obíhaly nádvoří.

  • Hrad Hlavačov

    Hrad Hlavačov

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 26,0 km od Penzion Kára)

    Pozůstatky hradu Hlavačov, jednoho z nejstarších českých hradů, stojí na vrcholu zalesněného ostrohu zvaného Hlavačov (405 m) asi 3 kilometry severně od Rakovníka ve Středočeském kraji. Nejvýraznějším zbytkem hradu je dosud hluboký příkop s valem, obklopující celý areál. Hrad měl 4 části – 2 předhradí, přední a zadní část hradního jádra. Nevysoké hradní budovy byly vybudovány převážně z opuky a dřeva. Ze zdiva zůstaly pouze drobné úlomky kamene. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Archeologický výzkum v roce 1974 prokázal, že hrad vznikl zřejmě na počátku 13. století jako královský hrad a zřejmě plnil funkci prvního centra přemyslovského loveckého hvozdu. V roce 1253 hostil král Václav I. na hradě salcburského, míšeňského a bamberského biskupa a v letech 1245 – 1252 zde vydal některé významné listiny. O zánik hradu se po polovině 13. století postaral mohutný požár. Jeho trosky pak po staletí sloužily jako levný zdroj stavebního materiálu. Značné škody tu v minulosti napáchaly i některé amatérské archeologické průzkumy.

  • Kostel sv. Jana Křtitele ve Valči

    Kostel sv. Jana Křtitele ve Valči

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 26,3 km od Penzion Kára)

    Farní kostel sv. Jana Křtitele je umístěn v pomyslném těžišti téměř trojúhelníkového Trhového náměstí ve Valči. Terén náměstí vzhledem k východu zřetelně klesá a tak má západní průčelní věž zcela dominantní postavení. Prostor kostela tvoří presbytář, hlavní obdélníková loď, ke které se připojuje dlouhý chór. Západně od lodi je připojena mohutná průčelní zeď, vlevo je kaple sv. Sebastiána, vpravo se nachází sakristie a nad ní oratorium. Po levé straně navíc je nově přistavěna kaple Krista na hoře Olivetské.

    Nejzajímavější výtvarnou součástí výzdoby kostela jsou nástropní malby zpočátku 17.století. V kostele je rovněž 8 náhrobků ze 17.století, které jsou spolu s epitafem Štampachů začleněny do seznamu Státních kulturních movitých památek. Hlavní oltář pochází z 18.století, varhany z 19. století. Při rekonstrukci fasád prováděných v letech 1999 – 2001 zjištěné nálezy na stěnách objektu umožňují předpoklad, že kostel ve výrazně menší velikosti byl pravděpodobně stavěn již v 11. či 12. století.

  • Zřícenina Žerotín

    Zřícenina Žerotín

    Žerotín, 82529

    (ve vzdálenosti 26,5 km od Penzion Kára)

    Nevelké zříceniny gotického hradu Žerotín stojí na nízkém návrší nad stejnojmennou obcí na Lounsku v Ústeckém kraji. Z hradu se do dnešních dnů zachovaly pouze dva fragmenty zdiva, sklep a dvojité příkopy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad postavili ve 13. století Žerotínové, kteří zde sídlili do poloviny 15. století, poté hrad vlastnili Zajícové z Hazmburka, páni z Klinštejna, Chotkové z Vojnína a další. Hrad byl obýván ještě v 16. století, za třicetileté války byl však zpustošen a pak zpustl.

  • Klášter Panenský Týnec

    Klášter Panenský Týnec

    Panenský Týnec 10, Panenský Týnec, 43905

    (ve vzdálenosti 26,7 km od Penzion Kára)

    Františkánský klášter klarisek byl založený pány ze Žerotína pro jeptišky Anežského kláštera v Praze roku 1293. Mohutný chrám při klášteře nebyl nikdy dostavěn a je dodnes obklopen mnoha tajemstvími. Za husitských válek byl klášter i nedostavěný kostel zničen, avšak na rozdíl od kostela byl klášter obnoven a rozšířen. V 17. století sloužil jako letní sídlo pražských abatyší. Po zrušení kláštera roku 1782 jej spravoval náboženský fond. Roku 1797 jej koupil pražský kupec Jan Tuscany a jeho rodina přestavěla budovy kláštera v 1. polovině 19. století v zámeckém stylu. Od roku 1872 až do znárodnění patřil klášter rodu Herbersteinů. V současné době ho využívá obecní úřad, který tu má své kanceláře, obřadní síň a obecní knihovnu. Nedostavěný chrám je volně přístupný.
  • Zámek Valeč

    Zámek Valeč

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 26,7 km od Penzion Kára)

    Rekonstruovaný zámek s parkem se nachází ve stejnojmenné obci na Karlovarsku. Původní tvrz ze 14. století byla zničena na konci 15. století. V první polovině 16. století zde nechal Smil Osovský z Doubravic postavit tvrz novou. Ta byla na počátku 18. století barokně přestavena na zámek. V roce 1945 byl zámek, na základě Benešových dekretů, zkonfiskován. Areál není přístupný veřejnosti z důvodů příprav na zpřístupnění objektu zámku v průběhu roku 2007. V současné době je přístupná zámecká zahrada.
  • Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči

    Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 26,8 km od Penzion Kára)

    Významnou památku Valče představuje zámecký kostel Nejsvětější Trojice, podstavený architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710 až 1728. Dnes je to značně zbědovaná nepřístupná troska obehnaná dřevěným plotem, s poničenou omítkou i interiérem. Valeč je pravděpodobně jediným místem v Čechách, kde se dochovaly stavby Itala Antonia Bianna Rossa, jenž právě zde roku 1732 zemřel.

    Oválný půdorys kostela je zastřešen velkou kopulí (v 50. letech 20. století byla tato kopule zcela nevhodně opravena) s osmibokou lucernou. Celá fasáda je členěna pilastry z červeného pískovce a zdobí ji sochy světců. Interiér kostela je značně poškozen. Cenné jsou varhany, které byly roku 1994 opraveny. Před kostelem stojí sloup Nejsvětější Trojce z roku 1725 se sochami českých patronů. Sochařská výzdoba je završena sochami Madony, Krista a Boha Otce. Sloup je rovněž poškozen zubem času (a snad ještě více lidskou rukou) a čeká na opravu.

  • Zámek Klášterec nad Ohří

    Zámek Klášterec nad Ohří

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 27,0 km od Penzion Kára)

    Pseudogotický zámek se nachází na okraji stejnojmenného městě na levém břehu řeky Ohře. Byl postaven na počátku 16. století Volfem Dětřichem Fictunem. Byl postupně opevňován a rozšiřován. Poslední přestavbu prodělal v druhé polovině 19. století. Před zámkem se nachází zámecká kašna zdobená sochou Tritóna od sochaře Brokoffa. Socha pochází z druhé poloviny 17. století.
  • Kaple sv. Rocha v Rakovníku

    Kaple sv. Rocha v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 27,5 km od Penzion Kára)

    Kapli sv. Rocha najdeme na hřbitově, severozápadním směrem od Husova náměstí v Rakovníku (kousek nad Sixtovým náměstím). Kaple je spolu s kostelem Nejsvětější Trojice a se zvonicí dominantou rakovnického hřbitova.

    Kaple byla postavena jako díkuvzdání po velkém moru, z veřejných sbírek v roce 1726. Je to stavba pozoruhodná svým půdorysem pravidelného trojúhelníka, kde strany tohoto trojúhelníka jsou z vnějšku vybočené oblouky. Uvnitř, uprostřed východní vybočené strany stojí oltář se sochou sv. Rocha v životní velikosti. Roch přišel na svět kolem roku 1295v jihofrancouzském městě Montpellier. Poměrně mladý ztratil oba rodiče. Po jejich smrti rozdal své veškeré jmění mezi chudé města a vydal se na cestu jako chudý poutník. Jeho první cesta vedla do Říma. Cestou Roch zjistil, že má dar uzdravování, znamením kříže vyléčil mnohé nemocné morem a stejně působil i v Římě. Při zpáteční cestě do vlasti morem onemocněl sám. Podle legendy se Roch velice zesláblý a blízký smrti položil v chatrči před městem na zem, aby zemřel. Tu se mu ale zjevil anděl a posiloval ho. Denně dostával čerstvý chléb od psa, který mu ho přinášel. Roch se uzdravil a pokračoval v cestě domů. Tam jej však nikdo nepoznal, a protže to byla doba plná mocenských bojů mezi jednotlivými vládci, považovali ho za špiona. Roch byl uvržen do žaláře a on jej pokorně snášel pět let. Tam také ve svých 32 letech zemřel 16. srpna 1327.

  • Zvonice kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Zvonice kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 27,5 km od Penzion Kára)

    Zvonice kostela Nejsvětější Trojice najdeme na hřbitově, severozápadním směrem od Husova náměstí v Rakovníku (kousek nad Sixtovým náměstím). Zvonice je spolu s kostelem Nejsvětější Trojice a s kaplí sv. Rocha dominantou rakovnického hřbitova. Zvonici najdeme na východní straně hřbitova.

    Byla postavena ve 2. polovině 16. století podle zvonice, která stojí u kostela sv. Bartoloměje na Husově náměstí v Rakovníku. Na šestiboké podezdívce je umístěna dřevěná stavba, která ukrývá celkem tři zvony. První zvon se nazývá Ježíš, má průměr 91 cm a výšku 76 cm. Druhý zvon se jmenuje Marie a má průměr 73 cm a výšku 57 cm. Třetí zvon má jméno Josef a má průměr 55 cm a výšku 44 cm.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 27,5 km od Penzion Kára)

    Kostel Nejsvětější Trojice najdeme na hřbitově v Rakovníku. Rakovnický hřbitov představuje pozoruhodný památkový soubor, jehož středem je právě kostel Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1585 – 1588 stavitelem italského původu. Jednolodní kostel s trojbokým závěrem má gotický charakter. Stavba kostela je 22 m dlouhá a 9 m široká. Výprava kostela je barokní. Na východní straně kostela se nachází dřevěná zvonice, která je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku.

  • Vysoká brána v Rakovníku

    Vysoká brána v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Penzion Kára)

    Nejvyšší brána v Rakovníku (Vysoká) měla svou dřevěnou předchůdkyni, která původně stávala západněji, v místech dnešního hostince "U zeleného stromu". Byla postavena v letech 1518 – 1524. Je to monumentální, 46 m vysoká šestipodlažní stavba, která je zakončena otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Zdi jsou silné 2,35 m. Má téměř čtvercový půdorys a její ochoz zdobí pískovcové desky se znaky rakovnických řemeslnických cechů, znak království českého a znak města Rakovníka. Zajímavé je předbraní (předsunuté opevnění) v Čechách dochované poměrně vzácně. Je zakončeno ochozem a cimbuřím se střílnami. V prostorách Vysoké brány jsou vystaveny snímky rakovnických fotografů (K.Böhm, J.E.Sadil, B.V.Kračmar, V.Vácha, A.Černý) zachycující půvabná, mnohdy již nedochovaná zákoutí města. Z ochozu brány je za příznivého počasí krásný výhled na město a okolí.

  • Rakovnická radnice

    Rakovnická radnice

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Penzion Kára)

    Rakovnická radnice je výrazná dominanta jižní strany Husova náměstí. Stavba pochází z let 1734 - 1738. Pro radnici je charakteristická hodinová věž, jejíž cibulová báň je z roku 1801. Dnešní podoba budovy radnice pochází z doby kolem poloviny osmnáctého století. V interiéru budovy jsou pozoruhodné klenby v patře a nad schodištěm, které byly někdy kolem roku 1755 vyzdobeny malbami a mají i pozoruhodnou štukovou výzdobu. V budově radnice má svou část expozice i rakovnická Rabasova galerie, která zde má výtvarnou sbírku děl a pořádá zde i pravidelné výstavy či kulturní akce.

  • Zámek Kostrčany

    Zámek Kostrčany

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 28,0 km od Penzion Kára)

    Obec Kostrčany leží 11 km severovýchodně od Žlutic. Poprvé se připomíná r. 1275, kdy ji držel Mikuláš z Kostrčan. První zmínka o zdejší tvrzi je z r. 1360, kdy patřila bratrům Buškovi a Jordánovi, jejichž potomci se zde udrželi až do konce 15. století. Roku 1521 získal Kostrčany Asman za Štampachu, který je roku 1571 vyměnil s Arnoštem Hasištejnským z Lobkovic za statek Valeč. Arnošt je pak roku 1573 postoupil Vítkovi z Hartenberka. Jeho synovi Petrovi pak byly Kostrčany zkonfiskovány za účast na Stavovském povstání v letech 1618 – 1620 a prodány Janu Hegnerovi z Rösselfeldu. Tehdy se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a probíhají zde rekonstrukční práce.

  • Mariánský sloup v Rakovníku

    Mariánský sloup v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 28,1 km od Penzion Kára)

    Mariánský sloup stojí volně v prostoru Husova náměstí, které tvoří střed historické části města Rakovníka. Tato vrcholně barokní skulptura je z roku 1749 a je tvořena středním pilířem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Západní průčelí spodní části sousoší je zdobeno plastikou městského znaku.

  • Chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku

    Chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 28,2 km od Penzion Kára)

    Děkanský chrám sv. Bartoloměje je největší dominantou Husova náměstí v Rakovníku. Stojí na východní straně náměstí v místě, kde již ve 13. století stál kostel sv. Mikuláše, když vyhořel před rokem 1349, byla tu za podpory Karla I. vyzdvižena gotická svatyně. Za husitských válek však kompletně zpustošená. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. a 16. století, za krála Vladislava II. a zasvěcen byl sv. Bartoloměji. Jedná se o stavbu pozdně gotickou, kamennou, skládající se ze tří lodí. Uvnitř kostela je skvostná kazatelna z roku 1504, freskový cyklus umučení svaté Doroty z přelomu 14. a 15. století a náhrobní kameny významných rakovnických rodin z doby renesance a baroka. Na jižní straně kostela je umístěn obraz Piety z roku 1934, jež byl zhotoven podle návrhu J. Köhlera z řezané keramické mozaiky.

  • Pražská brána v Rakovníku

    Pražská brána v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 28,2 km od Penzion Kára)

    Pražská brána byla vybudována jako součást středověkého opevnění města. Původně stály v Rakovníku brány čtyři - Vysoká, Pražská, Svatojilská a Lubenská (poslední dvě jmenované byly v devatenáctém století strženy). Na místě původní dřevěné brány Zákostelské neboli Záměstské, byla v roce 1516 vystavěna kamenickým mistrem Janem a tesařem Jakubem Měšteckým nová, dvanáct metrů vysoká brána. Podle kladek je možné odvodit, že vstup byl chráněn padacím mostem. Na počátku dvacátého století a v roce 1983 byla stavba rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Nejprve zde byla expozice sochaře Josefa Fojtíka, pak prostory brány sloužily ke krátkodobým výstavám. V současné době je zde instalována expozice rakovnických ostrostřelců. Součástí expozice je replika střelnice z 20.let 19.století, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet svůj střelecký um do terčů papírových i malovaných.

  • Velká zvonice v Rakovníku

    Velká zvonice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 28,2 km od Penzion Kára)

    Velká zvonice se nachází ve východním cípu Husova náměstí v Rakovníku, v těsné blízkosti chrámu sv. Bartoloměje. Zvonice byla postavena roku 1495. Zvonice má dva zvony. Větší ze zvonů se nazývá Bartoloměj (Žebrák) a měří v průměru 1,60 m a je 1,32 m vysoký. Menší zvon Václav (Mlynář) má v průměru 1,37 m a je vysoký 1,08 m. Zvony byly slity roku 1492. Zvonice byla postavena proto, že by sousední chrám Svatého Bartoloměje se svou věží neunesl tíhu těchto zvonů - velikánů.

    O zvonech se vypráví následující pověst: Největší rakovnický zvon Žebrák zakoupil pro město bývalý tovaryš mlynáře Vacka, Jiřík. Jiřík kdysi nalezl na poli poklad, který odevzdal mlynáři. Ten však byl obviněn, že zabil vladyku ze Sence, kterému peníze ukradl, a byl odsouzen k smrti upálením. Nepomohlo svědectví Jiříka, ani prosby Vackovy dcery Ludmily. Ta, když viděla, že otce vedou na popravu, ztratila se v křivoklátských lesích, a když pak byl její otec na poslední chvíli osvobozen, neboť se skutečný vrah a zloděj ze Sence přiznal, nenavrátil se do mlýna, ale vydal se do světa hledat jedinou svou dceru. Našel ji mezi jeptiškami v Doksech. Vrátili se spolu do mlýna, Lidunka se provdala za Jiříka a mlynář Vacek rozšířil kostelík sv. Jiljí z vděku za to, že se shledal s dcerou a že mu vrácena byla ztracená čest. Než zemřel, odkázal veškeré jmění Jiříkovi. Ten pohřbil tchána před oltářem kostela sv. Jiljí, a jelikož neměl potomků, chtěl nějak uctít památku mlynáře, který z něho, kdysi žebráka, udělal boháče. Když jednou procházel ulicemi Prahy, zastavil se u novoměstského zvonaře. Otázal se na cenu největšího, pěkně propracovaného zvonu. Zvonař, když viděl chudý Jiříkův šat, do kterého se schválně oblékal, řekl cenu mnohem nižší, než byla cena skutečná. Jiřík si nechal okolostojícími cenu potvrdit a ihned na místě překvapenému a nadarmo se ošívajícímu zvonaři zaplatil. Jiřík však, aby zvonaře odškodnil, nechal u něj ulít ještě jeden, menší zvon. Další peníze pak rozdal rakovnickým chudým.

  • Hrad Šumburk

    Hrad Šumburk

    Domašín, 43151

    (ve vzdálenosti 28,3 km od Penzion Kára)

    Zříceniny gotického hradu Šumburk se ukrývají na výrazném kopci nad levým břehem řeky Ohře poblíž Klášterce nad Ohří na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu, který byl postaven na půdorysu protáhlého lichoběžníku, se dochoval zbytek hranolové věže, původní vstupní brána, zbytky zdí výstavného paláce a dalších objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad, který se původně nazýval Nový Šumburk, vznikl za Viléma ze Šumburka v 1. polovině 15. století. V roce 1449 koupil hrad Vilém z Illburka, poté jej získali Fitzhumové, za kterých byl hrad na začátku 16. století výrazně přestavěn. Ve 2. polovině 16. století však hrad vyhořel, majitelé jej opustili a během 17. století hrad zpustl definitivně.

  • Zámek Jezeří

    Zámek Jezeří

    Horní Jiřetín, 43543

    (ve vzdálenosti 28,6 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek Jezeří se nachází jihozápadně od Litvínova. Ve 2. polovině 14. století nechali páni z Rvenic postavit gotický hrad, který se postupně změnil na renesanční zámek. Prodělal dva požáry, po kterých byl přestavěn do dnešní podoby. Zámek byl poctěn návštěvou J.W.Goetheho a žil zde také skladatel K.W. Gluck.

    Ves Jezeří (dříve Eisenberg) se poprvé uvádí po r. 1365, kdy se po ní psal Nevlas z Eisenberka, v r. 1384 se uvádějí bratři Bušek a Nevlas, Bušek se ještě v r. 1394 psal ze Rvanic (Ervěnic) a z Eisenberka.

    Někdy v l. 1363 – 1365 si postavili páni ze Rvenic hrad Eisenberk (Jezeří). Jejich majetkem zůstal až do r. 1407, kdy jej koupil i s příslušenstvím Petr z Perče. V l. 1410 – 1413 se připomíná na Jezeří Albrecht starší z Kolovrat, který měl patronát nad farou v Albrechticích. K hradu patřily Albrechtice, Jezeří Rvenice (Ervěnice) a další majetek. Od r. 1416 byl majitelem hradu Jan Smolík ze Slavic, který získal před r. 1434 i ervěnický statek. V 50. letech 15. století se stalo Jezeří majetkem saských feudálů – pánů z Kaufunku.

    Kunc z Kaufunku věznil na Jezeří i mladého saského knížete Arnošta, aby si na jeho otci, saském kurfiřtovi, vymohl zisk statku v Sasku. Byl však u Cvikova zajat a popraven. Z obavy před konfliktem se sousedním Saskem obsadilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad hrad Jezeří a tím vláda Kaufunků skončila.

    V r. 1459 se na Jezeří opět vrátili Smolíkové ze Slavic, kteří vlastnili celé panství do r. 1513, kdy je Zikmund Smolík odkázal svému švagru Mikuláši Hochhauserovi z Hochhauzu. Mikuláš provedl na hradě řáadu stavebních úprav a v r. 1549 jej přestavěl na renesanční zámek. Z této přestavby pochází patrně velká půlkruhová bašta před jižním křídlem a snad i část mohutného zdiva tohoto křídla dnešního zámku. Hochhauserové drželi panství Jezeří až do r. 1623. Nejvýznamnější z nich byl Václav mladší, který se zúčastnil tureckých válek v Uhrách, kde r. 1596 v boji u Jageru zahynul. Za účast v českém stavovském povstání bylo Hochhauserům r. 1623 panství konfiskováno a prodáno Vilémovi mladšímu z Lobkovic. Tvořily je tehdy statek Jezeří se zámkem, dvorem, vinicemi, vesnice Albrechtice, Horní a Dolní Jiřetín a Čtrnáct Dvorců, statek Velemyšleves, Hrušovany, Hliňany a polovina statku Hořan.

    V r. 1627 dal Vilém mladší z Lobkovic upravit zámek v barokním slohu. V r. 1646 zámek vyhořel a zůstal jen malý domek (čeledník) a koňská stáj. Požár způsobili potulující se vojáci, pravděpodobně císařští, kteří v té době obléhali Švédy obsazený mostecký hrad.

    V r. 1696 začal Ferdinand Vilém z Lobkovic zámek Jezeří znovu budovat v barokním slohu. Hlavní podélná budova vytvořila se čtyřmi kolmo připojenými křídly půdorysný tvar nízkého a širokého písmene H, z jehož jižního boku vystupoval sálový rizalit. Zámek měl nehluboký dvůr s nasazenými věžemi, monumentální portál hlavní budovy, uvnitř osové vnitřní schodiště s polygonální halou, kde byly štukové doplňky. Z místností vynikali tzv. zlatý kabinet, zrcadlový sál a veliký společenský sál, který sloužil jako zámecké divadlo. Při východním a západním průčelí byly vyhlídkové terasy. U zámku vznikal též malá fontána s antickými plastikami. Vnitřní vybavení bylo podle popisů z 18. století velmi bohaté, v přízemí byl sál s kulečníkem, knihovna, zrcadlový pokoj, pokoje knížat, audienční síň, soustružnická dílna, prachárna, zbrojnice, stříbrná jídelna úředníků a pokoj kapucína. V patře byla kaple a další místnost.

    V r. 1713, za Oldřicha z Lobkovic, postihl Jezeří opět požár. Škoda tehdy činila 30 398 zlatých a zámek musel být opět celý barokně vystavěn.

    Konec 18. a začátek 19. století, období knížat Josefa Františka Maxmiliána z Lobkovic a Ferdinanda z Lobkovic, znamenaly vrchol stavebních a kulturních dějin zámku. Od r. 1802 bylo na Jezeří v provozu zámecké divadlo, v němž hrála i řada vídeňských herců, neboť v té době měli Lobkovicové pronajato známé divadlo Na Vídeňce. Vznikla i zámecká myslivecká kapela s 22 členy, která dosáhla největších úspěchů pod vedením kapelníka italského původu Josefa Cartellieriho (zemřel na Jezeří r. 1870). Kromě ní zde vystupoval i známý pěvecký „eisenberksý“ kvartet a hudební oktet. Na koncerty v zámeckém parku se sjíždělo množství posluchačů ze širokého okolí. Na zámku Jezeří začínal své první hudební kroky skladatele Ch. W. Gluck, jehož otec zde byl lesníkem. Jezdila sem řada významných návštěvníků, například J. W. Goethe, když se léčil v nedalekých Teplicích. S ním navštívil Jezeří i italský pěvec Antonio Brizzi, který zde koncertoval pro zámecké hosty.

    Kromě péče o zámek věnovali Lobkovicové pozornost i jeho okolí. Mělo svůj specifický ráz a již v době požáru v r. 1713 zde byla malá oranžérie. Rozsah okrasné zahrady potom dokládá popis panství Nové Sedlo – Jezeří z r. 1736 a plány z r. 1797 a 1811. Byla zde kuchyňská zahrada, park, který měl v r. 1838 rozsah 50 ha, 3 rybníky, veliká a bohatá obora na svahu Krušných ho u zámku a zimní zahrada s řadou pseudoantických plastik, založená v r. 1829.

    Panství Nové Sedlo – jezeří bylo bohaté a rozsáhlé. V r. 1848 k němu patřila městečka Ervěnice a Strupčice a 21 vsí.

    Vedle zemědělství a lesnictví mělo značný význam již v 18. století průmyslové podnikání – pivovar, vápenky, cihelny a těžba hnědého uhlí v Pohlodech a Chomutovsku.

    Po vzniku ČSR, za první pozemkové reformy, bylo ve 20. letech panství částečně rozparcelováno a Lobkovicům zůstalo celkem 5 dvorů. V době druhé světové války mělo panství nacistickou správu vzhledem k tomu, že poslední majitel kníže Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na zámku yl umístěn strážní oddíl SS, jenž hlídal zajaté vyšší důstojníky spojeneckých armád, kteří tam byly nacisty vězněni.

    Dnes je zámek Jezeří ve správě Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

  • Zámek Třebívlice

    Zámek Třebívlice

    Třebívlice, 41115

    (ve vzdálenosti 29,2 km od Penzion Kára)

    Zámek v malé obci nedaleko Třebenic a Lovosic,na dohled Českého Středohoří.Zámek využívá základní škola.Ve volně přístupném parku se nachází pavilon s muzeem Ulriky von Lewetzov. Historie: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Tehdy byly Třebívlice rozděleny mezi více majitelů,měly dva dvorce a dvě tvrze. Horní třebívlická tvrz zanikla a nelze zjistit,kde stála. Dolní tvrz byla za vlády rodu Údrčských přestavěna na renesanční zámek. Majitelé se rychle střídali. Za vlády Vojtěcha Václava z Klebesberku (1787 - 1815) byl zámek přestavěn na barokní a za vlády jeho syna Františka Josefa (1815 - 1857) opět přestavěn a to ve stylu novoklasicistickém. Zámek proslavila jeho nevlastní dcera Ulrika von Lewetzov, poslední platonická láska J. W. Goetha. Panství zdědila a spravovala až své smrti r.1899. Po ní panství zdědil synovec Adalbert Rauch, který ho v r. 1901 prodal městu Most.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Bílině

    Kostel sv. Petra a Pavla v Bílině

    Bílina, 41801

    (ve vzdálenosti 29,6 km od Penzion Kára)

    Zmínku o bílinském kostelu sv. Petra a Pavle lze najít již v Kosmově kronice z roku 1125, ale dnešní stavba nedaleko Mírového náměstí vznikla až koncem 14. století a navíc byla výrazně přetvořena po požáru v roce 1568. Pozdně gotická trojlodní bazilika má pětiboce uzavřený presbytář a hranolovou věž v severozápadním nároží hlavní lodi. Čistě renesanční je mohutná dvoupatrová tribuna, z doby baroka pak pochází jižní i severní předsíň a kaplička sv. Rocha. Poslední větší úpravy proběhly na kostele mezi lety 1870-72 pod vedením L. Denharta.

    Zařízení kostela je směsicí mnoha stylů od baroka přes klasicismus až po různé pseudoslohy konce 19. století. Staršího data je kamenná křtitelnice a vzácné epitafy uvnitř i vně presbytáře.

  • Zámek Bílina

    Zámek Bílina

    Bílina, 41801

    (ve vzdálenosti 29,7 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek se nachází ve městě Bílina na Teplicku v Ústeckém kraji. Zámek je mohutná dvoupatrová obdélná budova s velkými nárožními třípatrovými pavilony. Na severní straně nádvoří je gotická bašta z konce 15. století nazývaná Manda. V hlavním italském sálu je štuková výzdoba ze 17. století. Z původního hradu se dochovalo sklepení vytesané ve skále a sklípková klenba v přízemí severního pavilonu.

    Původní gotický hrad vznikl ve 13. století. Od roku 1502 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří jej nechali v letech 1675 – 1682 přestavět podle návrhu G. T. Tencally na raně barokní zámek. Další úpravy byly provedeny v 19. století. Zámek byl majetkem Lobkoviců až do roku 1945. 

    Nezpřístupněno veřejnosti

  • Zámek Peruc

    Zámek Peruc

    Peruc, 43907

    (ve vzdálenosti 29,9 km od Penzion Kára)

    Zámek Peruc se nachází ve stejnojmenné obci v Ústeckém kraji, východně od Loun. Zámek je trojkřídlý patrový objekt se zajímavými interiéry. V jižním křídle zámku se nachází pamětní síň Emila Filly vybavená původním mobiliářem s ukázkami z umělcovy tvorby a sbírek.

    Ve 13. století byl postaven hrad, z něhož se dochovalo sklepení a románské řádkové zdivo pod severním křídlem dnešního zámku. Páni z Peruce vybudovali v roce 1319 na místě sešlého hradu pevnou tvrz. Na konci 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1673 se zámek stal majetkem Ledeburů, za kterých byl zámek v 18. století upraven barokně a rokokově. Tehdy byl také vytvořen zámecký park. V letech 1814 – 1945 patřil zámek Thunům. Po roce 1945 obýval jižní část zámku malíř, sochař a grafik Emil Filla. Dnes je zámek majetkem obce Peruc.

  • Valdštejnský zámek Litvínov

    Valdštejnský zámek Litvínov

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 30,5 km od Penzion Kára)

    Na místě bývalé tvrze nechal hrabě Jan Josef Valdštejn v roce 1732 vybudovat barokní zámek. V 19. století byl zámek upravován. Stavba je pěknou památkou města Litvínov na Mostecku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří. V současné době sídlí ve Valdštejnském zámku pobočka muzea v Mostě. Expozice umístěná v zámku v Litvínově je koncipována jako svébytná, zaměřená na přírodu a historii Litvínovska.

  • Kostel sv. Michaela archanděla v Litvínově

    Kostel sv. Michaela archanděla v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 30,8 km od Penzion Kára)

    Kostel sv. Michaela archanděla je nejstarší a nejvýznamnější státem chráněná památka ve městě Litvínově. Byl postaven v letech 1685 – 1694 a o jeho postavení se zasloužil tehdejší pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Architektem raně barokní stavby byl malíř a architekt Jan Baptista Mathey, původem z Francie. Léta pobýval v Itálii, odkud jej Jan Bedřich z Valdštejna povolal v roce 1675 do Prahy. Za dvacet let své působnosti v českých zemích navrhl řadu staveb. Jako první pražský arcibiskupský palác. Posledním jeho dílem byl právě kostel v Litvínově. Rané baroko je známé svou strohostí. Stavba je členěna na tři poschodí. Zdobena je pilíři, rizelity, lisenami, kladím, volutami, nikami, římsami a štukaturou. V průčelí jsou obdélníková okna, na bočních stranách okna lichoběžníková, segmentově zakončená. Půdorys tvoří latinský kříž. Stavba je jednolodní, presbytář trojboce uzavřený. Mezi lodí chrámu a kněžištěm je tzv. Vítězný oblouk. V průčelí jsou dvě, poměrně nízké jehlancovité věže, které jen málo převyšují štít kostela. Mezi nimi je pískovcová socha patrona kostela sv. Michaela archanděla s mečem a vahami .V severní části je malá tzv. sanctusová věžička. Ke kostelu vede široké schodiště, typické pro barokní stavby. Ty byly záměrně stavěny na vyvýšených místech, aby se staly dominantou obce. Klenba je valená. Na ní se nabízely velké plochy pro stropní malby - fresky. U hlavního vchodu vlevo je osmiboká tzv. Růžencová nebo též křtitelnicová kaple. Má kopulovitý strop.

  • Radniční sklípek v Litvínově

    Radniční sklípek v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 30,8 km od Penzion Kára)

    Barokní budova bývalé radnice, dnes Radniční sklípek, byla vystavěna na místě bývalého vrchnostenského sirotčince v letech 1767 až 1769 za hraběte Emanuela Philiberta z Valdštejna, který byl v letech 1760 - 1775 držitelem panství Duchcov - Horní Litvínov. Budova staré radnice patří k nejstarším dochovaným stavbám v Litvínově. Je zapsána ve státním seznamu památek. Původně byla radnice samostatně stojícím objektem s valbovou střechou při levém břehu Divokého potoka Teprve v pozdějších letech byl objekt sevřen sousedními domy do ucelené zástavby. Od roku 1947 zde bylo umístěno městské muzeum. Po jeho přestěhování do zámku budova přechodně sloužila jiným úředním účelům. V roce 1969 zde byla otevřena restaurace Radniční sklípek.

  • Valdštejnská kaple v Litvínově

    Valdštejnská kaple v Litvínově

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 31,3 km od Penzion Kára)

    Valdštejnská kaple manželů Karoliny a Františka Adama z Valdštejna se nachází na zrušeném městském hřbitově v Žižkově ulici. Roku 1823 dostalo ředitelství panství v Duchcově od Františka Adama z Valdštejna - Vartenberka příkaz k založení nového hřbitova v Horním Litvínově mimo městskou zástavbu, aby mohl být zrušen starý hřbitov za kostelem. Bylo vybráno místo na okraji lesa, při cestě z Litvínova do Loučné. Svůj úzký vztah k městu a jeho okolí projevil hrabě Valdštejn tím, že si navzdory rodovým tradicím vymínil, aby byl po své smrti pohřben v Litvínově, neboť „chce odpočívat u svých jelenů v blízkosti lesa“. Manželka hraběnka Karolina vyhověla jeho přání velice záhy, neboť již 23. května 1823 zastihla smrt hraběte Františka Adama přímo na zámku v Horním Litvínově. Roku 1829 nechala postavit kapli, jejímž autorem provedení vnitřního náhrobku a návrhu stavby v klasicistním slohu je drážďanský dvorní sochař Franz Johann Pettrich. Památka patří mezi krásná díla vytvořená v první třetině 19. století. Na vlastní přání byla pohřbena po boku manžela po své smrti roku 1844.

  • Zřícenina Perštejn

    Zřícenina Perštejn

    Perštejn, 43163

    (ve vzdálenosti 31,5 km od Penzion Kára)

    Zřícenina hradu Perštejn stojí na zalesněném kopci nad stejnojmennou obcí na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachovaly zbytky hradního paláce, okrouhlá věž a zbytky hospodářských objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl zřejmě ve 2. polovině 13. století. Prvním skutečně doloženým majitelem hradu byl v roce 1344 Bedřich ze Šumburka. V roce 1451 byl hrad dobyt a pobořen vojskem pod vedením Jakoubka z Vřesovic. V 1. polovině 16. století se hrad připomíná již jako pustý.

  • Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 31,7 km od Penzion Kára)

    Kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Chyše u Žlutic v malebných Doupovských horách. Stojí na vršku zvaném Špičák (Špicberk) na východě obce a je viditelný ze širokého okolí. Jde o ranně barokní stavbu z 2. poloviny 17. století. Jeho věž skrývá dva vzácné zvony (1520 a 1572), z nichž starší je opatřen latinským nápisem, mladší českým nápisem. Za presbytariem kostela stojí márnice čtvercového půdorysu s vyžlabenými rohy, mansardová střecha je kryta šindelem. Kostel je obklopen hřbitovem s výklenkovými kaplemi. Hřbitov je nyní pietně upraven a jeho nejvzácnější náhrobky opraveny.

  • Vodní nádrž Janov (Křížatky)

    Vodní nádrž Janov (Křížatky)

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 31,8 km od Penzion Kára)

    Vodní nádrž Janov se rozkládá u obce Křížatky v mosteckém okrese. Vystavění nádrže mělo řešit špatnou situaci se zásobováním Mostu pitnou vodou. Přehrada byla postavena na počátku 20. století. Hráz je jednou z nejvyšších hrází v ČR a díky tomu byla přehrada vyhlášena technickou památkou. Je 43 m vysoká 225 dlouhá a 4,5 široká.

  • Kaple neposkvrněného početí Panny Marie

    Kaple neposkvrněného početí Panny Marie

    -, Měděnec, 43184

    (ve vzdálenosti 32,3 km od Penzion Kára)

    Přírodní rozhledna s vrcholovou kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie (910m.n.m) se nachází v Krušných horách nad obcí Měděnec. Kaple byla postavena v roce 1647 jako dík výnosům z Měděneckých dolů vévodou Julie Františkem ze Sachsen-Lauenbergu. Do kaple je možno nahlédnout v letní sezoně.
  • Zámek Chyše

    Zámek Chyše

    Chyše 30, Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 32,3 km od Penzion Kára)

    Zámek se nachází mezi Rakovníkem a Karlovými Vary. První zprávy pocházejí z konce 12. století. Původní hrad byl v 15. století přestavěn a posléze dobyt a sbořen. V 16. století zde Mikuláš z Lobkovic nechal postavit renesanční zámek. Zámek byl ještě několikrát přestavován a zůstaly zde zachovány pozůstatky různých stavebních stylů.

  • Kaple neposkvrněného početí Panny Marie

    Kaple neposkvrněného početí Panny Marie

    Měděnec, 43184

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Penzion Kára)

    Vrcholovou rotundovou kaply Neposkvrněného početí Panny Marie dal postavit roku 1674 František Julius vévoda ze Sachsen-Laenbergu jako poděkování za výnosy ze zdejších dolů. V roce 1988 byla opravena zaměstnanci Rudných dolů Měděnec a v roce 1994 proběhla další rekonstrukce,kterou provedla obec.Ke kaply stále dochází procesí vždy na Měděneckou pouť v září každého roku.

  • Hrad Oltařík (Hrádek)

    Hrad Oltařík (Hrádek)

    Podsedice, 81455

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Penzion Kára)

    Zřícenina jednoduchého hradu Oltářík, nazývaného také Hrádek, stojí na strmé čedičové skále nad vsí Děkovkou na Litoměřicku. Oltářík měl čistě vojenský účel, tomu odpovídalo i jednoduché pojetí hradní stavby, z níž se do dnešních dnů zachovaly zbytky věžovité brány a zříceniny věžovitého obytného objektu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad nechal po roce 1426 k ochraně svého rozsáhlého panství vybudovat významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který hrad později prodal Janovi z Polenska a z Vršovic. V roce 1468 získali Oltářík Jan a Oldřich z Hazmburka. Pak hrad vlastnil Vilém z Illburka a Volf z Vršovic. V roce 1544 se hrad uvádí již jako pustý.

  • Koldům Litvínov

    Koldům Litvínov

    Litvínov, 43601

    (ve vzdálenosti 32,8 km od Penzion Kára)

    Na okraji města Litvínov stojí kolektivní dům Koldům (technická památka), který je řazen mezi objekty, tvořící významný vývojový článek české i světové architektury po druhé světové válce. Představoval v dané době nový styl bydlení a komplexní vybavenosti. Vlastní byty měly sloužit k odpočinku, ostatní činnosti (stravování, zaopatřování dětí, sportovní vyžití) měly být konány společně v prostorách centrální části. Objekt, jež byl stavěn podle projektu architektů E. Linharta a V. Hilského v letech 1947 až 1958, je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a je v zájmu organizace UNESCO. Koldům má nepravidelný půdorys souměrný podle příčné osy. Skládá se ze dvou zalomených, samostatně stojících obytných křídel a střední budovy, která obě křídla spojuje. Budova je vybudovaná jako ocelový skelet s vyzdívaným obvodovým pláštěm a železobetonovými stropy.

  • Pomník obětem katastrofy na dole Nelson

    Pomník obětem katastrofy na dole Nelson

    Osek, 41705

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Penzion Kára)

    Pomník je připomínkou důlního neštěstí z 3. ledna 1934, kdy v dole Nelson III u města Osek u Duchcova vybuchl uhelný prach. Při katastrofě zemřelo 140 horníků a je druhým nejhorším důlním neštěstím u nás. Pomník tvoří sousoší znázorňující truchlící rodiče mrtvého horníka. Pomník zhotovil v roce 1935 sochař Karel Pokorný podle návrhu architekta Josefa Gruse. V roce 1978 byl tento pomník vyhlášen Národní kulturní památkou.
  • Zámek Světec

    Zámek Světec

    Zámek 1, Světec, 41753

    (ve vzdálenosti 33,8 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek Světec se nachází ve stejnojmenné obci nedaleko města Bílina. Byl postaven na místě původního románského kláštera kanovnic božího hrobu ze 13. století (ženskou větev řádu Křížovníků s červeným křížem, která u nás měla jediný konvent právě ve Světci). Na počátku 18. století jej nechal vystavět hrabě Breuner. Roku 1973 byl zámek opraven a v současnosti jej využívá obecní úřad a naleznete zde i pamětní síň malíře a grafika Vojtěcha Preissiga, který se ve Světci roku 1873 narodil. Přístupno příležitostně.
  • Státní zámek Duchcov

    Státní zámek Duchcov

    Nám.Republiky 9, Duchcov, 41901

    (ve vzdálenosti 33,8 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek, upravený na poč.19.století v klasicistním slohu. Poslední majitelé, Valdštejnové, jej na počátku 20. století prodali Československému státu. Návštěvníky určitě zaujme velký sál s rodovou galerií a freskou V.V.Reinera, pokoje zámeckého služebnictva a jediné muzeum G.Casanovy. Zámek se nachází přímo na duchcovském náměstí. Z prohlídkových prostor můžete navštívit slavnostní schodiště, Valdštejnský sál s rodovou galerií a monumentální freskou V.V.Reinera, klasicistní chodbu s expozicí grafiky 17. a 18.století, Biliárový sál, pokoje Valdštejnského služebnictva z poslední třetiny 18.století, Pařížský salonek a knihovna. Atraktivní expozicí je byt Giacoma Casanovy (pracovna a ložnice), který na Duchcově prožil posledních 13 let svého života jako knihovník. Stálé expozice: V přízemí zámku expozice Poklady z depozitářů (restaurované sbírkové předměty : obrazy, porcelán, zbraně, truhly, brnění, postroj a čabraka z Valdštejnova koně) V zámeckém areálu není povoleno parkování ani vjezd, absolutně je zakázán vstup psů či jiného domácího zvířectva. Fotografování a filmování pouze vně objektu. zámek přístupný od dubna do října, zavírací den v dubnu a říjnu pondělí, úterý, květen až září pondělí, základní vstupné 50,-Kč Otevírací doba: leden - zavřeno únor -zavřeno březen - zavřeno duben –, 9.00-15.00 (poslední prohlídka) květen –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) červen –, 9.00-17.00(poslední prohlídka) červenec –, 9.00-17.00(poslední prohlídka) srpen –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) září –, 9.00-17.00 (poslední prohlídka) říjen –, 9.00-15.00 (poslední prohlídka) listopad - zavřeno prosinec - zavřeno Vánoce: zavřeno Velikonoce: otevřeno Zavírací den (dny):duben a říjen –, pondělí,úterý, květen až září . V případě svátku v pondělí, zavírací den: není Délka prohlídky: 50-60 min Základní vstupné 50,-Kč snížené 25,-Kč(děti, studenti, vojsko, důchodci, invalidé):držitelé karty ZTP, důchodci nad 70 let věku, studenti-držitelé karty Mládeže, ISIC, ITIC,IYTC, žáci základních škol rodinné vstupné: 120,-Kč skupinové vstupné: ne vstupné na výstavy v Galerii Giacomo : 1,-Kč dospělí, 1,-Kč děti cizojazyčný výklad: ano/ne N,A,R ( k dispozici též cizojazyčné texty N,A,R,F,Š,I vstupné s cizojazyčným výkladem: plné: 100,-Kč snížené: 50,-Kč mimo návštěvní dobu a mimo sezónu je ke vstupnému připočítán 100% příplatek
  • Cisterciácký klášter Osek

    Cisterciácký klášter Osek

    Osek, 41705

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Penzion Kára)

    Založení cisterciáckého kláštera v Oseku se vztahuje k roku 1191 a je spojené se jménem velmože Milhosta. Největší přestavby se pak klášter dočkal na přelomu 17. a 18. století, kdy dostal barokní podobu. Na přestavbě se podílel stavitel Oktavián Broggio. Koncem 2. světové války byl klášter poškozen bombardováním a po opravě byla cisterciácká komunita zrušena a klášter sloužil jiným řádům. Roku 1991 byl však Osecký klášter opět vrácen cisterciákům. Tato národní kulturní památka je veřejně přístupná. Prohlídkový okruh sestává ze starého konventu, který je jedním z nejstarších gotických prostorů v Čechách, křížovou chodbu, klášterní kostel Panny Marie a z dalších prostor. Nalezneme zde i rozsáhlé zahrady, velmi cenný je také kamenný čtecí pult z kapitulní síně.
  • hrad Ktomlaty

    hrad Ktomlaty

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Penzion Kára)

    Témata: Hrad Kostomlaty - popis: Zřícenina starobylého hradu v rekonstrukci. Na hrad vedou ze stejnojmenné obce cesty dvě. První, vedoucí ulicí Sukoslavskou po modré značce se výstižně říká ,,Krpál". Druhá vedoucí ulicí Hřbitovní, kolem rybníčků je vyloženě promenádou. Odměnou za výstup Vám bude překvapivě příjemné prostředí ve starobylých zdech hradní zříceniny. A jestliže při troše štěstí zde narazíte na členy Občanského sdružení pro záchranu hradu Kostolaty, starajících se o hrad, pa možná nepohrdnete i malým občerstvením.
  • Hrad Kostomlaty

    Hrad Kostomlaty

    Kostomlaty pod Milešovkou, 41754

    (ve vzdálenosti 34,8 km od Penzion Kára)

    Zřícenina hradu u Kostomlat pod Milešovkou, zvaná též Sukoslav. Z turistického hlediska jde o jednu z nejatraktivnějších a nejkrásnějších zřícenin v ČR. Zdaleka viditelná je především hlavní válcová věž. Původní hrad byl vystaven pány z Rýzmburka na počátku 14. století, ale po přestěhování jeho dalších obyvatel do nížiny od 16. století chátral. Další pokusy o jeho znovuosídlení již byly neúspěšné. Vstup je volný a od parkoviště je zřícenina vzdálená jen cca 1Km.

  • Zřícenina Krakovec

    Zřícenina Krakovec

    Krakovec č.p. 4, Krakovec, 83214

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Penzion Kára)

    Gotický hrad Krakovec vystavěný koncem 14. století patřil k nejluxusnějším hradům své doby a tak byly jeho obranné prvky sníženy na minimum. Za celé dlouhé roky výrazně nezměnil svůj vzhled, podepsal se na něm pouze čas. V prvním patře byly reprezentační místnosti hradu, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti byla a zůstala hradní kaple. Za prohlídku stojí i zachované gotické sklepení s několika schodišti. Do hradu se vstupovalo po mostě nad nevelkým příkopem, který měl poslední článek padací. Krakovec je známý také jako poslední útočiště Jana Husa před jeho odjezdem na koncil do Kostnice. Kázal po okolí, napsal zde závěť a list přátelům. Jeho pobyt na hradě připomíná pamětní deska. Tento hrad je lákavý nejen pro návštěvníky, ale inspiruje i filmaře. Natáčel se tu pohádkový muzikál Ať žijí duchové! a pohádka Princ a Večernice.

  • Zámek Kostomlaty pod Milešovkou

    Zámek Kostomlaty pod Milešovkou

    Kostomlaty pod Milešovkou, 41754

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek je dominantou obce Kostomlaty pod Milešovkou na Teplicku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrový dvoukřídlý objekt. Z původních zámeckých interiérů a zařízení se nic nedochovalo.

    Zámek nechal v roce 1684 postavit na místě původní tvrze Jan Černín z Chudenic. V roce 1820 byl zámek rozšířen a v roce 1910 bylo přistavěno příčné křídlo s rizalitem. V roce 1888 byl zámek přeměněn na ženský nápravný ústav. V současné době slouží zámek jako výchovný ústav pro mládež.

  • Hrad a zámek Skalka

    Hrad a zámek Skalka

    Vlastislav, 41114

    (ve vzdálenosti 35,2 km od Penzion Kára)

    Zřícenina hradu Skalka stojí na skalnatém vrchu nad vsí Vlastislav na Litoměřicku. Z hradu se dochoval okrouhlý bergfrit z bílé opuky a zbytek zdiva bývalé brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.Přímo pod nimi stojí zámek, jednoduchý dvoupatrový objekt obdélníkového půdorysu, který má patra členěná pilastry. Zámek není veřejnosti přístupný. Nedaleko slovanského hradiště byl v 1. polovině 14. století vybudován gotický hrad. Pozdějšími majiteli hradu byli páni ze Sulevic a Hrzánové z Harasova. V roce 1639 zpustošili hrad Švédové, poté se hrad změnil ve zříceninu. Poblíž zříceniny hradu Skalka nechali Hrzánové z Harasova ve 2. polovině 17. století vybudovat podle projektu Antonia della Porty raně barokní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámek opravován.
  • Hrad Himlštejn

    Hrad Himlštejn

    Stráž nad Ohří, 36274

    (ve vzdálenosti 35,3 km od Penzion Kára)

    Zříceniny hradu Himlštejn stojí na čedičovém vrchu Nebesa (634 m) vysoko nad údolím řeky Ohře nedaleko Stráže nad Ohří na Karlovarsku. Himlštejn byl typickým představitelem hradů, které vznikaly za husitských válek. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky zdiva dvou bran s obvodovou hradbou, pozůstatky hranolové věže a dalšího hradního objektu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal postavit zřejmě Vilém z Illburka, který se jako majitel připomíná v roce 1434. Koncem 15. století patřil hrad Satanéřům, za kterých byl opraven. Po roce 1528 jej vlastnili Šlikové, za kterých hrad zpustl.

  • Hrad Rýzmburk

    Hrad Rýzmburk

    Osek, 41705

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Penzion Kára)

    Středověký hrad se nachází nedaleko obce Osek v okrese Teplice. I přesto, že jde o jeden z největších hradů, nálezt jej není nejlehčí. Rozsáhlá zřícenina patřila mezi největší hrady u nás. Býval 250 dlouhý a až 90 metrů široký. Byl postaven v polovině 13. století v klasickém gotickém stylu. Od 16. století je uváděn jako pustý. Z hradu je možné vidět pozůstatky hradeb, zdiva a části věží.

  • Hazmburk

    Hazmburk

    Klapý, 41116

    (ve vzdálenosti 35,7 km od Penzion Kára)

    Zřícenina hradu Hazmburku se tyčí v Českém středohoří nad vesnicí Klapý. Jeho historie sahá až do počátku 14. století. Své jméno však dostal až o něco později, kdy ho po svém erbovém znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka. Od 17. století je hrad neosídlen a pustne.

    Hazmburk je holý vrchol kopce ( 418 m.n.m.) se zříceninou hradu ze 13. století. Tento vrcholek je dominantou jižní části Českého středohoří a je viditelný zdaleka. Kopec se zvedá severním směrem od města Libochovice a je součástí Křesínských vrchů. Ve spodní části úbočí kopce byly založeny ovocné sady. Vydáme-li se na vrcholek kopce otevře se před námi nezapomenutelný rozhled do okolní krajiny a za příznivého počasí je možné z vrcholku dohlédnout i do Prahy. Na západním svahu kopce jsou velké sloupy z nefelitického čediče. Jižní svah je pokryt teplomilnými rostlinami. V jarním období tu rostou rozlehlé plochy fialek. Geologický podklad kopce se průběhu let projevil jako nestabilní, několikrát se čedičové suti sesunuly. Nedaleká ves byla zavalena v letech 1882, 1898 a 1900. Na vrchol kopce vedou tři značené turistické trasy. Z Libochovic se na Hazmburk vydáme severním směrem. Z obce Klapý, která se rozprostírá u západního úpatí vrcholku vede modře značená turistická stezka. Také z města Třebenice vede turistická značené trasa jihovýchodním směrem, jejíž cílem je právě vrcholek Hazmburk. V blízkém okolí vrcholku prochází trasy několika značených cyklostezek. Pro zpestření výletu na kole můžeme odbočit z cyklistické trasy a vydat se na vrcholek po turistické značce. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Potvorov, 83042

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Penzion Kára)

    Románská svatyně sv. Mikuláše z let 1230-1240 je výraznou dominantou Potvorova nedaleko Kralovic na Plzeňsku. Původně nebyl účel stavby pouze církevní, sloužila zároveň jako pevnost, což je patrné ze stále pozorovatelných zbytků valů a příkopů. Kostel má jednu loď obdélníkového půdorysu s kruchtou, na východě navazuje nižší půlkruhová apsida - kněžiště zaklenutá konchou. V 18. století byla přistavěna předsíňa jižní straně a sakristie, po požáru v roce 1824 musela být obnovena hranolová kostelní věž.

    Fasády jsou členěny lizénami a zakončeny obloučkovou římsou se zubořezem. Velmi vzácný je původní ústupkový portál z jižní předsíně do lodi. Roku 1898 byly objeveny nástěnné malby v apsidě, pocházející z druhé poloviny 13. století.

  • TŘEBENICE / Litoměřicko

    TŘEBENICE / Litoměřicko

    Sutom 1, Třebenice, 41113

    (ve vzdálenosti 36,1 km od Penzion Kára)

    Město jmenováno již ve 13 stol, s pozdně gotickým kostelem z 15. stol./na náměstí a novogotickým kostelem = muzeem na okraji obce , poštou, zdravotním střediskem a dobrým autobusovým spojením do Lovosic, Ústní n.L., Litoměřic a Mostu je dobrým výchozím bodem pro turistiku po Českém středohoří. jednou z mnoha městkých částí je také obec Sutom, kde najdete příjemné ubytování v bývalé faře u sv. Petra a Pavla. Foto a historii najdete na www.mesto-trebenice.cz
  • Hrad Rabštejn nad Střelou

    Hrad Rabštejn nad Střelou

    Manětín, 33162

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Penzion Kára)

    Nejmenší město v České republice, ale i v Evropě – Rabštejn nad Střelou, nacházející se na Plzeňsku, se chlubí řadou pozoruhodných památek, patří mezi ně i zřícenina hradu a barokní zámek. Z hradu se dochovaly zbytky dvou válcových věží a pozůstatky hradního zdiva. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Barokní zámek je patrová budova s dvouramenným schodištěm.

    Hrad se poprvé připomíná již v roce 1269, o rozšíření hradu se postaral Oldřich Pluh z Rabštejna, který rabštejnské panství koupil v roce 1321. Za Gutštejnů hrad v roce 1467 marně dobývalo královské vojsko. Po roce 1524 vybudoval Lorenc Šlik ve východní části hradu renesanční zámek, když tento zámek zpustl, byl před ním v roce 1705 postaven nový barokní zámecký objekt, který byl v 70. letech minulého století rekonstruován pro potřeby školícího střediska ČTK.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Sutomi

    Kostel sv. Petra a Pavla v Sutomi

    Sutom 1, Třebenice, 41113

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Penzion Kára)

    Kostel je přestavěn v pozdně barokním stylu O.Broggiem (1732). Při kostele stojí dřevěná zvonice, původně také z počátku 18. století, ale přestavěná v 19. století. Místo, kde kostel (přístupný jen výjimečně) a fara stojí, patří k jednomu z nejkrásnějších v širokém okolí. Z oken fary je vidět hrad Košťálov, Oltářík (Hrádek), Skalka a mimo dalších vrchů i observatoř na Milešovce. V bývalé farní budově nyní pracuje keramická dílna, která připravuje programy pro věřejnost.
  • Zámek Libochovice

    Zámek Libochovice

    Libochovice, 41117

    (ve vzdálenosti 36,6 km od Penzion Kára)

    Půvabný zámek na levém břehu řeky Ohře je chloubou města Libochovice. Původní gotická tvrz byla kolem roku 1560 přestavěna na renesanční zámek, později barokně upravena(1683-90, dílo A. Porty). V kapli při severním křídle zámku se dochovalo původní gotické zdivo. Nevšední barokní kachlová kamna doplňují překrásné interiéry zámku. V roce 1787 se zde narodil přední český vědec Jan Evangelista Purkyně, jemuž je věnována jedna z expozic. Za prohlídku stojí přilehlý zámecký park s francouzskou zahradou, založený českým zahradníkem Janem Tulipánem. Do dnešní doby se zachovalo několik vzrostlých palem a kapraďorostů.

  • Zámek Milešov

    Zámek Milešov

    Milešov, 26234

    (ve vzdálenosti 36,6 km od Penzion Kára)

    Původní gotický hrad vznikl zřejmě na konci 14. století. Za Kaplířů ze Sulevic byl hrad v 16. století přestavěn na menší renesanční zámek s věžemi. Ve 2. polovině 17. století byl podle návrhu A. della Porty vybudován nový barokní zámek. Z roku 1707 pochází barokní zahradní pavilón. Po roce 1945 sloužil zámek jako školský a rekreační objekt, v posledních letech pak jako léčebna. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad obcí Milešov na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Zámek je trojkřídlá barokní stavba, ke které přiléhá patrová budova pocházející ze staršího renesančního zámeckého objektu.

  • Zřícenina hradu Košťálov

    Zřícenina hradu Košťálov

    Jenčice, 81431

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Penzion Kára)

    Dominantní skalnatý vrch (přírodní památka) se zříceninou středověkého hradu při jihovýchodním okraji Českého středohoří. Nadmořská výška vrcholu činí 481m. Hrad byl postaven patrně ve 14 století Hazmburky či Slavětínskýmí, v 2. polovině 16. století zpustl. V současné době je hrad z bezpečnostních důvovů nepřístupný (vstup na vlastní nebezpečí). Z vrcholu je nádherný rozhled na okolní hrady Házmburk, Skalka nebo Oltářík a na celé České Středohoří. Především na jižních svazích Košťálova se vyskytují vzácná teplomilná společenstva.

  • Zřícenina hradu Ostrý

    Zřícenina hradu Ostrý

    Sutom 1, Velemín, 41132

    (ve vzdálenosti 36,8 km od Penzion Kára)

    Zřícenina hradu Ostrý, nazývaného také Šarfenštejn, stojí na zalesněném čedičovém ostrohu (553 m n. m.) obtékaném řekou Ploučnicí nedaleko Benešova nad Ploučnicí na Děčínsku. Do dnešních dnů se dochovala část hradního zdiva a zbytky vysoké okrouhlé věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad byl postaven Markvartici kolem poloviny 13. století. Mezi dalšími majiteli se pak vystřídali Michalovicové, Berkové z Dubé a Vartemberkové, za kterých byl hrad v roce 1445 dobyt a pobořen. Po roce 1515 byl hrad opuštěn a zpustl.
  • Zámek Lány

    Zámek Lány

    Lány, 27061

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Penzion Kára)

    Při cestě z Rakovníka do Prahy v obci Lány stála ve 14 stol. zemanská tvrz. V roce 1589 ji získal císař Rudolf II. a přestavěl na renesanční zámek. Do raně barokního slohu byla upravena roce 1652. V následujících letech vlastnili zámek Schwarzenberkové, Valdštejnové a Fürstenberkové. Karel Egon Fürstenberk přebudoval zámek do dnešní podoby. V roce 1921 koupil zámek stát a objekt se stal letním sídlem prezidentů republiky. Součástí zámku je zámecký park, v němž si můžeme prohlédnout sochu sv. Jenovefy s laní a barokní kostel postavený v letech 1747-52. Západně od objektu najdeme palmový skleník. Park, kostel a skleník byly v 1990 opět zpřístupněny veřejnosti. Na park navazuje Lánská obora, kterou založili Valdštejnové v roce 1713. Obora je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na místním hřbitově v severní části obce jsou pohřbeni T.G.Masaryk, jeho žena Charlotta, syn Jan a dcera Alice.
  • Horní hrad - Hauenštejn

    Horní hrad - Hauenštejn

    Horní Hrad 1, Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 37,3 km od Penzion Kára)

    Hrad Hauenštejn (Horní hrad) byl založen v půli 13.století králem Přemyslem Otakarem II. k ochraně obchodních stezek vedoucích údolím Ohře a důlní činnosti v okolních Krušných horách. Nejranější písemná zmínka je z roku 1320, kdy se hrad nachází v držení Mikuláše Winklera. Původně se jednalo o maličký hrádek s obrannou kamennou věží a patrně dřevěnou strážnicí, vystavěný na nevelkém čedičovém ostrohu uvnitř horského údolí, které jej cele chránilo před zraky kohokoli. Hrad vystřídal v průběhu staletí desítky majitelů, kteří byli příslušníky významných rodů Českého království, např. Sasko-Lauenburští, Satanéřové či Šlikové. Několikrát se také dostává zpět do rukou krále. V období pozdní gotiky, renesance i baroka je vždy stavebně upraven a také rozšířen. V roce 1839 jej za 400 tisíc zlatých získává Gabriela Buquoy-Longueval, příslušnice tehdy velmi významného rodu, jenž zastával jedny z nejvyšších funkcí v císařské správě Rakouska-Uherska. Ihned započíná s nákladnou přestavbou a po 10 letech zde na bývalém místě nevelkého a strohého strážního hradu vzniká prostorný zámek inspirovaný anglickou neogotikou, velmi umně zasazený do zdejšího horského plenéru. Vznikl tak krajinně-architektonický skvost nemající u nás ani v celé střední Evropě obdoby. Jedná se o unikátní, mnoha věžičkami a cimbuřím „,naježenou“, horskou neogotiku, svébytnou i v rámci zdejších slavných zámeckých adaptací. V 80. letech 19.století je zámek ještě v druhé etapě restaurován a doplněn jeho neogotický vzhled. Rod Buquoyů sedí na Hauenštejně až do konce 2.světové války. Po jejím skončení je zámek v roce 1945 zkonfiskován a postupně předán do státní správy. Rozsáhlé sbírky umění, obrazů a ostatního mobiliáře podléhají postupnému drancování. Na zámku je zřízena ubytovna Jáchymovských dolů a posléze dětský záchytný domov. Ten se na počátku 60.let stěhuje blíže k zásobovacím centrům a civilizaci a ve vylidněných horách zůstává Hauenštejn ponechán svému osudu. Plných čtyřicet let je zámek bez dozoru, přístupný komukoli, a také proto přiveden až na hranici životu nebezpečné zříceniny bez stropů, střech a s pomalu se hroutícími zdmi. V 80. letech se uvažuje o jeho demolici. Přichází však „,sametová“, revoluce a zcela rozvrácenému zámku svítá malá neděje. Ta se však stává skutečností až za dalších 10 let, kdy na sklonku roku 2000 přechází zcela zubožený zámek do soukromých rukou. Ihned se započíná se záchrannými činnostmi a po čtyřech letech nelehké práce je již celý areál staticky zajištěn, plně obnovena a zpřístupněna vyhlídková gotická věž, vstupní objekt brány se nachází před dokončením celkové rekonstrukce a celé romantické údolí v rozpracovaném stupni obnovy. Vzniká zde nadregionální kulturní centrum s budoucími rozsáhlými aktivitami. Projekt záchrany a obnovy Hauenštejna se těší mimořádné pozornosti veřejnosti i médií a podpory státních i regionálních institucí a soukromých přispěvatelů. Prostor pro individuální spolupráci je zde však stále otevřen. Přijeďte se na vlastní oči přesvědčit, jak se daří vzkřísit jednu z mnoha téměř beznadějných křivd minulosti. Kulturní program na Hauenštejně probíhá již třetím rokem. Prohlédnout si můžete celý areál hradu s tištěným průvodcem, navštívit patrová gotická sklepení, Rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem, vystoupat na hradní věž, navštívit zámeckou kapli, zhlédnout výstavu dřevěných plastik v hradní galerii, projít se rozlehlým zámeckým lesoparkem, odpočinout si ve vyhlídkovém altánku. Zakoupit u nás můžete Turistickou známku, publikaci o hradu, pohledy, grafiky, trička, sazeničky okrasných dřevin a alpinek ze zámeckého arboreta a další suvenýry a drobnosti.

    Návštěvní doba Velikonoce až říjen: víkendy a svátky 10-17 hodin červenec a srpen: denně (i pondělí) 9-20 hodin (nebo po domluvě na tel. 777028820) Poznámka: Hrad se nachází v osadě Horní Hrad v katastru obce Krásný Les, ale pošta a poštovní směrovací číslo je na poštu Ostrov

  • Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

    Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

    Žlutice, 36452

    (ve vzdálenosti 37,5 km od Penzion Kára)

    Trojiční morový sloup Nejsvětější Trojice se nachází v severní části Velkého náměstí ve Žluticích. Tento barokní sloup je jeden z nejkrásnějších památníků v Čechách a pochází z let 1701 - 1704. Jeho výška dosahuje patnácti metrů. Autorem tohoto skvostu je žlutický sochař a kameník Osvald Josef Wenda. U paty sloupu, jsou osazeny plastiky českých zemských patronů - sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha. Nad trojbokou základnou je patro s dvojicemi andílků a nad nimy se tyčí vysoký jehlanec s reliéfně znázorněnými oblaky, andílky a hlavami andílků. Vrcholu celého sloupu pak dominuje sousoší Nejsvětější Trojice.

  • Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

    Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

    Žlutice, 36452

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Penzion Kára)

    Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší architektonická památka ve Žluticích, která patří na Karlovarsku k nejcennějším. Tato trojlodní bazilika, budovaná od poloviny čtrnáctého století, je zaklenuta gotickými křížovými žebrovými klenbami. V interiéru se dochovaly fragmenty gotických maleb z r. 1435, renesanční figurální náhrobníky, hrobka Kokořovců, renesanční kamenná křtitelnice z r. 1603 a chórové lavice z r. 1686 s renesančními malbami. Hodnotný je i barokní hlavní oltář se dvěma obrazy a sochami z r. 1667. Chrám byl barokně upravován po r. 1660 a nákladně restaurován v nedávných letech. Vynikající součástí kostela jsou vzácné barokní varhany z let 1774 - 1775 Františka Prokopa Nolli z Úterý. Jedná se o největší a nejlépe dochovaný nástroj tohoto varhanáře. V roce 1994 byly tyto varhany prohlášeny Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Sousední barokní fara byla vybudována v r. 1764.

  • Mariánská Týnice

    Mariánská Týnice

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Penzion Kára)

    Poutní místo spojené s cisterciáckým klášterem Plasy. První zmínky jsou z roku 1230. Původně tady stál kostelík zasvěcený Panně Marii. V sedmnáctém století za cisterciáckých opatů Ondřeje Trojera a Eugena Tyttla začala výstavba barokního poutního komplexu, bylo zřízeno proboštství a zahájena stavba poutního chrámu Zvěstování Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Kupole chrámu postaveného na půdorysu řeckého kříže se v první polovině minulého století zřítila, v roce 2000 byla obnovena a celý areál rekonstruován. V bývalém proboštství sídlí od roku 1952 regionální muzeum orientované na historii severního Plzeňska. Součástí prohlídky jsou i prostory chrámu. Otevírací doba: duben a říjen denně mimo pondělí 9:00 - 17:00 květen až září denně mimo pondělí 9:00 - 18:00 listopad až březen pondělí - pátek 9:00 - 15:00 Vstupné činí 25 Kč (děti 15 Kč)
  • Zámek Velichov

    Zámek Velichov

    Velichov, 82249

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Penzion Kára)

    Velichov leží na břehu Ohře, nedaleko Ostrova. Zámek byl vystavěn po r. 1747, kdy zdejší statek koupil Jan František Hessler. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti v r. 1770. Pozdně barokní zámek vybudovaný ve středu obce na pravém břehu Ohře v l. 1747-1755 byla jednopatrová stavba o dvou příčně situovaných křídlech obdélníkového půdorysu. Hlavní průčelí bylo zdůrazněno dodnes zachovaným zaobleným rizalitem a zahradní průčelí bylo členěno dnes částečně zachovalými korintskými pilastry. Tehdy zde byla také zřízena zámecká zahrada. Četné pozdější přestavby sice zachovaly základní dispozici původní zámecké architektury, ale téměř setřely její historický ráz. Zejména úpravy fasád a interiérů prováděné r. 1870 za tehdejšího majitele, karlovarského lékaře a lázeňského podnikatele Dr. Löschnera. Poslední adaptace zámku byla provedena v l. 1976-1977. Také zámecký park se zachoval v původní podobě.

  • Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Penzion Kára)

    Jednolodní farní kostel sv. Petra a Pavla je zmiňovaný již roku 1250, byl později renesančně upraven. Centrální kostel má půdorys rovnoramenného kříže, nároží jsou zkosená. Jižní rameno s představeným dvouvěžím pod stanovými střechami je spojeno s patrovou budovou probožství. Na západě je ke kostelu připojen čtvercový ambit s askádami otevřenými do dvora.

    Probožství má mansardovou střechu a střední risalit se štítem. Vystavěno bylo v letech 1720 - 64. Klášter i kostel byly zrušeny v roce 1785. Areál se nalézá celkem v nejvýše položeném místě nevelké osady Kralovice, na jejím jižním okraji a náleží mezi vynikající krajinnou dominantu. Bezprostřední okolí kostela je zatravněné. Nádvoří před východním průčelím budov je vymezeno ohradní zdí a v jeho prostoru je z valounů vydlážděná plocha ve tvaru kvadrilobu; uprostřed kruhový kamenný bazén a po obvodě několik ozdobných váz.

  • Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích

    Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích

    Zlonice, 27371

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Penzion Kára)

    Úpravnému městečku Zlonice severně od Slaného v okrese Kladno dominuje monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie, stojící na terase ve svahu nad nevýrazným zámkem. Původně středověkou svatyni v letech 1727 - 35 zcela přestavěli F. M. Kaňka a J. F. Hübner, údajně podle plánů K. I. Dienzenhofera na náklad hrabat Kinských. Kostel je vrcholně barokní stavbou na půdorysu kříže, s dvojicí věží po stranách presbytáře. Střecha je mansardová, věže mají cibulovité báně. K. I. Dienzenhofer byl rovněž autorem projektu fary, pozdně barokní patrové stavby z roku 1752. Podle pověsti vede z fary podzemní chodba až k soše sv. Onufria za obcí. Socha se prý pohybuje. Každý rok má urazit takovou vzdálenost, jak je široká špendlíková hlavička. Až dojde ke kostelu, nastane konec světa.

  • hrad Kostomlaty

    hrad Kostomlaty

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 39,5 km od Penzion Kára)

    První zmíňka pochází z prosince roku 1333, kdy jej jeho stavitelé, páni z Rýzmburka prodávají. V celé řadě pozdějších majitelů vynií kralevic Karel, budoucí Otec vlasti Karel IV. V 15 století, v období husitských válek drží hrad rod pánů z Dubé stranící císaři Zikmundovi a tak se stává trnem v oku husitskému hejtmanovi Jakoubkovi z Vřesovic ovládajicímu prakticky celé okolí a ten na jaře rok u 1434 hrad oblehne ve snaze ho získat. Je to chvíle kdy Kostomlaty snad ovlivní české dějiny. Je konec května a u Lipan se rozhoduje o osudu husitského hnutí. U kostomlatského hradu leží možná až 3000 Jakoubkových bojovníků snažících se hrad dobýt. Na naléhání Prokopa Holého, husitského vůdce, Jakoubek nereaguje a tak tato bojová síla u Lipan chybí. Možná, že kdyby tito bojovníci posílili husity, tak bitva dopadla jinak. Ale historie žádné kdyby nezná. Historické prameny pouze zdělují, že Jakoubek z Vřesovic panství kostomlatské získal a všechna spory o něj vyhrál.Císař Zikmund mu jeho držení potvrdil. Možná právě za jeho neúčast v lipanské bitvě. V současné době má hrad v pronájmu od Lesů Č. R. ,,Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty" zaměřujicí se jak na činnost spojenou s pracemi na zpevnění poškozeného zdiva, tak na péči o přicházející návštěvníky, kteří zde najdou příjemné, romantické prostředí a jistě nepohrdnou nějakým tím malým občerstvením. Pýchou novodobých ,,vlastníků hradu"je že turistům slouží o všech víkendech a jak oni sami tvrdí: ,, My a KARLŠTEJN v zimě nezavíráme". O spokojenosti návštěvníků ostatně dostatečně vypovídají zápisy v návštěvní knize. Celé Občanské sdružení netrpělivě očekává převod hradu do majetku obce Kostomlaty po němž, jak doufají nastanou jiné možnosti k získání prostředků na opravy. Do té doby se alespoň snaží hrad co nejvíce přiblížit veřejnosti a zda se jim to daří přenechají na posouzení jiným. A nakonec otázka. Kudy na hrad? Z obce Kostomlaty vedou cesty dvě. První, pohodlná, začíná hřbitovní ulicí a kolem bývalé hájovny a dvou rybníků pozvolna stoupá k hradu. Druhá vede ulicíSukoslavskou a je opatřena modrou turistickou značkou. Ovšem její název ,,Krpál" jistě hovoří za vše. Je jen na vás kterou cestou se vydáte, ale věřte: Nebudete litovat!
  • Hrad Křivoklát

    Hrad Křivoklát

    Křivoklát 47, Křivoklát, 27023

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Penzion Kára)

    Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Jeho počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý královský hrad, který výrazně přestavěl Václav IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl nekolikrát těžce poškozen požárem. Poté co se stal obávaným vězením prudce poklesl jeho význam. Majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním.

    Nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, příjemná procházka po hradbách, věž Huderka s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem, hejtmanství s příležitostnými výstavami, to vše a ještě mnohem více je hrad Křivoklát, národní kulturní památka.

    Návštěvní doba Duben - denně mimo pondělí - 9.00 - 16.00 Květen, červen - denně mimo pondělí - 9.00 - 17.00 Červenec, srpen - denně mimo pondělí - 9.00 - 17.30 Září - denně mimo pondělí - 9.00 - 16.00 Ŕíjen - denně mimo pondělí - 10.00 - 16.00 Listopad, prosinec - víkendy, svátky - 10.00 - 15.00

    Vstupné I. okruh (Interiéry hradu) - dospělí - 100 Kč, studenti a senioři - 70 Kč, děti 6-15 let - 50 Kč II. okruh (Expozice lovectví, Velká věž a ochozy) - dospělí - 70 Kč, studenti a senioři - 50 Kč, děti 6-15 let - 30 Kč

  • Zámek Teplice

    Zámek Teplice

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Penzion Kára)

    Na úpatí Krušných hor leží významné lázeňské město Teplice. Nejstarší české lázně, do kterých již na konci 15.stol. přijížděla řada významných osobností. Zámek vznikl v 16.století na zbytcích staršího románského kláštera a jeho iniciátorem byl Volf z Vřesovic. Postavil zámecký kostel a následně začal budovat hlavní budovu zámku. Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry. Patří mezi ně např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. V části zámku je umístěno regionální muzeum s expozicí lázeňství, historických hodin a teplické keramiky. Na vnitřním nádvoří je vyznačen půdorys klášterní basiliky s kryptou. Zámek je veřejnosti přístupný celoročně.
  • Zámeček Lichtenwald

    Zámeček Lichtenwald

    Litvínov, 80111

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Penzion Kára)

    Lovecký pozdně barokní zámeček Lichtenwald stojí na vysokém kopci (876 m) nedaleko Českého Jiřetína na Mostecku v Ústeckém kraji. Zámek tvoří zajímavý komplex pozdně barokních budov kolem oválného nádvoří. Hlavní obdélná patrová budova má mansardovou střechu, po jejích stranách jsou obytná stavení.

    Původní lovecký zámeček nechal v roce 1760 postavit hrabě E. P. Waldstein-Wartenberg. Zámeček sloužil při lovu jelenům tetřevů, později se stal myslivnou a jakousi loveckou chatou – tomuto účelu slouží dodnes.

  • Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 40,2 km od Penzion Kára)

    Prameny z r.1384 uvádí, že bochovský kostel patřil v té době pod žlutický děkanát. Prvním farářem byl zde Wolfhart, který zemřel roku 1356. Bochovský kostel byl vícekrát poškozen. Za husitských válek v r.1437 vyhořel. Prostředky na obnovu poskytlo město Cheb. Tehdy byl kostel zasvěcen Panně Marii. Znovu vyhořel roku 1445 a v roce 1469 byl spolu s městem vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1666 znovu lehl popelem. Při tomto požáru se žárem roztavily zvony. Nové zvony ulil zvonař Lowy z Prahy.

    Bochovský kostel je tvořen více stavebními slohy. Vnější stěny a klenba presbystáře nesou stopy gotiky, oválná okna, točené sloupy a kazatelna jsou barokní. Vchod je ve stylu renesančním a ze stejné doby pochází i náhrobky Steinsdorfů a Pollenhoferů. Kostel je římskokatolický, avšak v letech 1556 až 1623 byl využíván evangelíky.

  • Bochovská radnice

    Bochovská radnice

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 40,3 km od Penzion Kára)

    Budova radnice se nachází na severozápadě náměstí v Bochově. V květnu roku 1818 byl položen základní kámen pro stavbu budovy radnice. Do kamene bylo vloženo šestnáct tehdy platících mincí. Této významné události se zúčastnilo mnoho dospělých i dětí z obce. Každé dítě tehdy dostalo jednu housku (jako projev péče městské rady o své občany) a mírný políček (jako připomenutí poslušnosti). Při stavbě radnice odpracoval každý občan dvacet dní práce zdarma. Občané také přispěli na stavbu částkou 28 000 zlatých. Barokní radnice byla upravena na počátku 19. století. V současné době je v budově sídlo obecního úřadu obce Bochov a restaurace.

  • Hrad Oparno

    Hrad Oparno

    Velemín, 41131

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Penzion Kára)

    Zříceniny gotického bezvěžového hradu z 1. poloviny 14. století, jež byl panským sídlem Smila Vchynského z Vchynic. Dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502. Oparno je zároveň obec a leží na severozápadním úpatí vrchu Lovoš u Lovosic. Kolem hradu vede modrá turistická stezka z Velemína právě na Lovoš a také naučná stezka spojující Oparno a Malé Žernoseky. Trosky hradu jsou volně přístupné.

  • Štědrý hrádek

    Štědrý hrádek

    Štědrá, 36451

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Penzion Kára)

    Zbytky malého hradu na ostrohu nad mlýnem a Mlýnským rybníkem v obci Borek. Pod hrádkem vede železniční trať ze Žlutic do Toužimi. První zmínka o něm pochází z roku 1361, v roce 1453 již byl opuštěn. Dochovány jsou pouze základy zdí a sklep mezi dvěma příkopy. Zřícenina je přístupná z kolejí buď od železniční zastávky Borek nebo od mlýna. Od kolejí v zatáčce před tunelem vede vyšlapaná pěšinka příkrým svahem přímo na hrad.

  • Hartenštejn

    Hartenštejn

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 41,2 km od Penzion Kára)

    Hartenštejn je jeden ze zapomenutých hradů Karlovarského kraje. Byl pravděpodobně založen v 2. polovině 15. století Jindřichem z Plavy. Tento šlechtický hrad byl zároveň vojenským opěrným bodem, s velmi dobrou dělostřeleckou ochranou. Jako pustý je uváděn od roku 1609. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb.

  • Hrad Doubravka

    Hrad Doubravka

    Teplice, 41501

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Penzion Kára)

    Budete-li se někdy pohybovat v okolí okresního města Teplice, situovaného v západní části naší republiky, doporučujeme udělat si chvíli času a podniknout výšlap. Putovat budete na místo s názvem Doubravská Hora, kde stojí zřícenina hradu, který zde byl vystavěn v 15. století ve stylu tehdejší gotiky. Patří k němu vyhlídková věž, která vám zajistí nádherný výhled do okolního kraje.

  • Lovecký zámeček Dvojhradí

    Lovecký zámeček Dvojhradí

    Dubí, 41701

    (ve vzdálenosti 41,4 km od Penzion Kára)

    Lovecký zámeček Dvojhradí se nachází cca 1,5 km jihozápadně od obce Dubí a na okraji její místní části Mstišov v Krušných horách. Je lokalizován v oboře o rozloze cca 17 ha, která je přístupná veřejnosti. Návštěvníci mohou spatřit jeleny, daňky, srnky, divoká prasata i bažanty. Zvířata lze krmit (tvrdým chlebem, zeleninou, apod.), za dobrovolný poplatek si můžete krmivo zajistit na místě. Objekt byl postaven roku 1703. Nechal jej vybudovat František Clary-Aldringen pro svou manželku Tupperle. Současná podoba pochází z roku 1795. Je oblíbeným výletním místem.

    V provozu je výletní restaurace s otevírací dobou st-pá 14-20, so-ne 11-20.

    Otevírací doba obory je po-ne 9-20 h.

  • Zámek Stružná

    Zámek Stružná

    Stružná, 36472

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Penzion Kára)

    Zámek Stružná (v obci Stružná) se nachází v těsné blízkosti mnohem známější a často navštěvované zříceniny hradu Andělská Hora, ležící na silnici č. 6 ( E48 ) z Prahy do Karlových Varů. Historie zámku ve Stružné je spjatá s Andělskou Horou, kdy jeden z jejich vlastníků Linhart Colona z Felsu nechal kolem roku 1598 vystavět nový zámek v Kysiblu. V roce 1622 zámek i s Andělskou Horou přechází do majetku Heřmana Černína z Chudenic. V letech 1734 - 1794 je ve vlastnictví rodu Hartigů. Do opětovného vlastnictví Černínů přechází zámek a jeho okolí v roce 1868 a patřil jim až do roku 1945, kdy jim byl zabaven. Po roce 1948 přechází zámek do majetku armády, která jej silně zdevastovaný prodala do soukromých rukou. V minulých letech prošel zámek částečnou rekonstrukcí, ale interiéry jsou silně zdevastovány činností armády a napadeny dřevomorkou. Objekt je veřejnosti nepřístupný.

  • Hamousův statek ve Zbečně

    Hamousův statek ve Zbečně

    Zbečno, 27024

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Penzion Kára)

    Hamousův statek se nachází přímo naproti kostelu sv. Martina uprostřed obce. Jeho historie sahá až do dob prvních Přemyslovců. Na první pohled běžné roubené stavení překvapí každého, kdo vstoupí dovnitř především svou rozlehlostí. Najdeme zde černou kuchyni s chlebovou pecí, obytnou místnost hospodáře, další kuchyni, komory, klenuté sklepy a mnoho dalších překvapení.

  • Barokní most v Budyni nad Ohří

    Barokní most v Budyni nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Penzion Kára)

    Barokní most z let 1770-1773, který byl osazený umělecky hodnotnými sochami od B. Edera. Plastiky Krista na kříži a sv. Karla Boromejského jsou datovány do let 1772-1774. Na kamenném soklu s volutami a dietrichsteinským znakem je z pozdější doby nápis: Karel kníže Dietrichstein postavil most 1773 a sochy 1774. Na mostě ještě dříve stával kamenný kříž. Jedná se o dvouobloukový silniční most z opracovaných kvádříků a s nosností omezenou 20 tunami. Segmentové oblouky mají šestimetrové rozpětí a dvoumetrové vzepětí. Mostní konstrukce i plastiky byly poškozeny (podle jiných údajů dokonce zcela zničeny) projíždějícími tanky a nákladními vozidly v letech 1968-1978. Most, který vytváří výraznou krajinnou dominantu, byl opraven v roce 1996, nicméně sochařská výzdoba už na parapet vrácena nebyla.

  • Hrad Krašov

    Hrad Krašov

    Všehrdy, 83056

    (ve vzdálenosti 42,0 km od Penzion Kára)

    Půvabné zříceniny hradu Krašov stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás. Hrad měl rozsáhlé hospodářské předhradí s pivovarem, sladovnou, kovárnou, krčmou, cihelnou a dvěma sklepy. Vedle brány stálo obytné stavení, za ním byla vysoká okrouhlá věž, na konci nádvoří stál dvoupatrový palác a kaple. V čele hradu byla věž s břitem. Zachovala se okrouhlá věž, do skály vytesaná cisterna a opravené zbytky hradního paláce. Z hradního areálu se otvírá překrásný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal před rokem 1232 postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. V 15. a 16. století vlastnili Krašov Kolovratové, za kterých byl objekt upraven na pohodlné renesanční sídlo. V 18. století byl Krašov přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl hrad ponechán svému osudu a rychle zpustl, navíc byl rozebírán jako stavební materiál. V letech 1970 – 1971 se zde uskutečnil rozsáhlý archeologický výzkum. V posledních letech začal o Krašov pečovat Spolek pro záchranu Krašova.

  • Stará radnice

    Stará radnice

    Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Penzion Kára)

    Původně gotická stavba, což dokládají mohutná obvodová zdiva s podloubími. Středověkem dýchají také sklepy, jejichž původ sahá až do čtrnáctého století. Po požáru v šestnáctém století byl dům přestavěn v duchu renesance. Dodatečně vznikla hranolová věž s hodinami, znakem města a třemi reliéfy, znázorňujícími Šalamounův soud, Spravedlnost a Zuzanu v lázni. Zhruba za tři století nato dostal dům po dalším požáru novogotickou podobu. Dnešní obřadní síň se pyšní dochovaným fragmentem původní renesanční malby. Prostor půdy je celoročně využíván pro pořádání výstav.
  • Hrad Budyně nad Ohří

    Hrad Budyně nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Penzion Kára)

    Hrad je situován v malebném prostředí litoměřického kraje poblíž města Budyně nad Ohří. Předchůdcem středověkého hradu byla opevněná královská tvrz ze 13. století. Kamenný objekt byl chráněn vodním příkopem a močálovitým terénem břehu řeky Ohře. Roku 1336 získal hrad rod Házmberků, kteří jej přestavěli v gotickém stylu. Hrad byl zpevněn několika věžemi a v průběhu Husitských válek sloužil jako opěrný bod katolické strany a krále. V roce 1551 došlo k rozsáhlému poškození hradu v důsledku výbuchu prachárny. Po této události prošel hrad významnou přestavbou na renesanční zámek. V 19. století byla polovina hradu zbourána a druhá polovina se na přelomu 19. a 20. století dočkala generální přestavby. Zhruba v tomto stavu se hrad nachází nyní. Expozice zaujme pozdně gotickými a renesanční interiéry nebo mučícími nástroji místního kata včetně ceníku jednotlivých úkonů. Dále si můžete prohlédnout nástěnné malby ze 16. století ve Zlatém sále, něco z historie Budyně nad Ohří a vodního hradu, včetně archeologických nálezů a některé dochované prvky stavby jako vstupní brána s klenbou, spodek hranolové věže, hradby s polokruhovými baštami. Lákadlem hradu je určitě nově obnovená alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu likéru mládí nebo zlata. Podle pověsti se to podařilo a dodnes je pod hradem vyrobené zlato ukryto a stráží ho socha alchymisty tzv. Kvasnička.

  • Kostel sv. Václava v Budyni nad Ohří

    Kostel sv. Václava v Budyni nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Penzion Kára)

    Původně dřevěný děkanský kostel, byl zasvěcený ku cti sv. Jana Křtitele. Přemysl Otakar I. jej nechal vystavit s kamene (ve slohu gotickém) a zasvětit ku cti sv. Václava. Kostel v budoucnu trpěl častými požáry, stejne jako celé město. Po velkém požáru (na konci 15. stol.), nechal Jan IV. Zajíc z Hazmburka, zvýšit děkanskou věž kostela a pod římsu nechal vložit znaky svého rodu a své manželky Markéty Minsterberské. Poté byl kostel opět několikrát vypálen. Ferdinand z Ditrichštejnu, nechal kostel opravit a střechu kostela zvýšit (1775) a upravit do cibulovitého tvaru (ve slohu barokním). V kostele je dnes možno vidět sochařskou a vnitřní výzdobu.

  • Městské opevnění Budyně nad Ohří

    Městské opevnění Budyně nad Ohří

    Budyně nad Ohří, 41118

    (ve vzdálenosti 42,4 km od Penzion Kára)

    Město bylo opevněno asi již před rokem 1300. Na základě starého vyobrazení ohradní zdi kostela s cimbuřím lze předpokládat, že i kostel měl vlastní opevnění. Do dnešních dob se zachovala gotická dispozice města se zbytky opevnění pocházejících ze 14. a 15. století. Hradby jsou prolomené střílnami a v jejich jihozápadním a severozápadním rohu stojí kulaté bašty se střílnami. Hradby se stýkaly s obrannými zdmi vodního hradu o síle 1,7 m a zmíněné dva vchody měly zdvihací most.

  • Krušnohorská železnice Most-Dubí-Moldava

    Krušnohorská železnice Most-Dubí-Moldava

    Pohraniční stráže 476/33, 417 01 Dubí 1, Dubí, 41701

    (ve vzdálenosti 42,4 km od Penzion Kára)

    Unikátní horská železnice s vysokými mosty, tunely, propustky, která nemá v naší republice obdoby a je právem vyhlášena kulturní památkou ČR. V so,ne, sv a prázdniny jezdí posílené vlaky. Navštivte ji! Na její propagaci, pomoc a záchranu byl založen Klub přátel krušnohorské železnice. www.volny.cz/krusnohordraha - informace o trati, o obcích podél trati, jízdní řády web.quick.cz/moldava-draha - informace o trati, občansakém sdružení za její záchranu Má i svoji turistickou známku, kterou získáte na adrese občanského sdružení: Dubí 1, Pohraniční stráže 476/33 nebo v pracovní dny na městském úřadě v Dubí.
  • Kostel sv. Václava v Kladně

    Kostel sv. Václava v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Penzion Kára)

    Kostel byl postaven v letech 1925-27. Je postaven v novobyzantském stylu. Věž je zdobena v průčelí svatováclavskou sochou od Ladislava Vocelky. Jak je Václavův bratr vraždil s korunkou a v hermelínu, alespoň tak to podává oltářní tyrolská řezba českého světce od France Štuflesera.

  • Zámek Ostrov

    Zámek Ostrov

    Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Penzion Kára)

    Rozlehlý zámecký areál se nachází ve městě Ostrov na Karlovarsku. Zámecký areál tvoří zámek s Bílou bránou z roku 1690 a Bílým dvorem z let 1693 – 1696, dále Šlikovský zámek, ze kterého se dodnes dochovaly pouze zbytky dvoupatrové průčelní zdi a části příček. Zámecké objekty stojí na okraji udržovaného parku. Areál doplňuje raně barokní letohrádek, který je využíván jako galerie.

    V 15. století získali zdejší panství Šlikové. Ve 2. polovině 17. století byl na místě staršího objektu vybudován tzv. Šlikovský zámek. V letech 1685 – 1692 vznikl při zámeckém objektu nový tzv. Lauenburský zámek. V roce 1691 Šlikovský zámek vyhořel, později byl opraven a využíván jako vedlejší zámecká budova. Po roce 1918 sloužil zámecký areál jako sídlo školy, poštovního úřadu, lesní správy, část zabrala i armáda. V roce 1939 zde nacisté zřídili koncentrační tábor a po vypuknutí 2. světové války tady bylo vojenské skladiště. Dnes je zde Střední průmyslová škola.

  • Hrad Týřov

    Hrad Týřov

    Skryje, 27042

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Penzion Kára)

    Zříceniny kdysi významného královského hradu Týřov stojí na nevysokém ostrohu nad soutokem řeky Berounky s Úpořským potokem. Týřov se nachází na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Týřov patří k nejstarším hradům kastelového typu u nás. Do současnosti se zachovala část hradní věže, malá část hradního paláce, obytný donjon a zbytky frankovacích věží, které částečně sloužily k obraně hradu.

    Týřov byl vybudován v 1. polovině 13. století jako královský hrad. V roce 1249 zde byl zajat kralevic Přemysl Otakar II. svým otcem Václavem I. V letech 1315 – 1316 byl na hradu vězněn Jindřich z Lipé. Ve 2. polovině 16. století je Týřov připomínán jako pustý. Postupem času Týřov zchátral.

  • Nové Kladno

    Nové Kladno

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Penzion Kára)

    Těsně po 2. světové válce vzniká na Kladně vzorové sídliště pro 1.500 rodin horníků a hutníků. Nejvíce toto období reprezentuje 6 věžových domů z let 1953-57. Třináct pater tvoří železobetonový skelet s keramickým obkladem. Dodnes patří svým celkovým konceptem, monumentalitou a řešením parteru s obchody a službami k nejlepším stavbám které u nás vznikaly v 50. letech 20. století. Pod domem jsou dva suterény s atomovým krytem, spalovnou odpadků, záložní agregát, prádelny, žehlírny. Vstupy do domů tvoří reprezentativní haly. V každém domě pak na cca 77 bytů šesti různých typů s unikátním systémem strotop (tedy vytápění ve stropech a stěnách bytu).

  • Klášterní areál Ostrov - Posvátný okrsek

    Klášterní areál Ostrov - Posvátný okrsek

    Klášterní 141, Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Penzion Kára)

    Na západním okraji historického Ostrova v sousedství slavného Zámeckého parku (nazývaného kdysi Osmým divem světa) s barokním Letohrádkem se rozkládá rozsáhlý klášterní areál, odedávna známý jako Posvátný okrsek. Od padesátých let 20. století zde sídlil vojenský útvar, za jehož trvání zchátral a byl téměř zničen. Nedávná rozsáhlá rekonstrukce klášterního areálu a Zámeckého parku obnovila vzhled těchto památek do takové míry, že to mnozí návštěvníci přirovnávají k zázraku. Součástí klášterního areálu je nyní také nově vystavěné Ekocentrum s více než dvěma stovkami zvířat.

  • Zřícenina Andělská hora

    Zřícenina Andělská hora

    Andělská Hora, 82231

    (ve vzdálenosti 43,3 km od Penzion Kára)

    Hrad, původně zvaný Engelsburg, vznikl zřejmě až koncem 14. století. Poprvé je připomínán roku 1402, kdy se po něm píše Boreš z Oseka. V dalších letech se majitelé často střídali. V letech 1406-14 patřil Oldřichovi Zajícovi z Házmburka, po jeho smrti připadl králi. Od roku 1430 byl majetkem Jakoubka z Vřesovic, roku 1437 přešel na Šliky, v 60. letech patřil Zbyňku Zajícovi z Házmburka a od roku 1466 pánům z Plavna. Poslední tři rody hrad upravovali , zejména páni z Plavna po jeho dobytí královským vojskem roku 1468. Po roce 1565 se majitelé opět střídali a v 17. století přestal být rezidenčním objektem. Roku 1621 byl konfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. Roku 1635 byl dobyt Švédy a poté již byl udržován pouze nouzově. Definitivně opuštěn byl po požáru roku 1718. Zřícenina hradu je dnes ve vlastnictví obce Andělská Hora. Přístupová cesta vede podél jižního boku strmé skály, na jejím západním konci se stáčí obloukem zpět k východu. Tam ji přehrazuje první brána krytá hradbou se střílnami a polookrouhlou baštou. Cesta dále pokračovala nepravidelným trojbokým púředhradím krytá pouze dřevěnou stěnou ke druhé bráně a do nádvoří jádra. Zpočátku jednoduchá druhá brána byla v pozdější fázi přestavěna do podoby průjezdu dvouprostorového věžovitého stavení se složitějším vývojem. Průjezd brány byl dodatečně zaklenut třemi poli cihlové křížové klenby. V zadní části nádvoří stál dvoutraktový lichoběžná palác, v jehož patře byly použity sklípkové klenby. V těchto místech podle archeologického výzkumu stála nějaká starší zděná stavba. Od paláce stoupá hradba s dnes zaniklou polookrouhlou baštou k nejvyššímu bodu skály, kde stával čtverhranný mírně lichoběžníkový donjon. Skalní za ním hřeben pokračuje dále k západu, kde nad vstupem stála další podsklepená stavba. Nejstarší fázi náleží nejspíš donjon spolu s budovou nad vstupem. Další fázi z 60.-80. let náleží opevnění nádvoří a první brány. Východní palác je dílem mladší stavební fáze za pánů z Plavna.

  • Zámek Manětín

    Zámek Manětín

    Manětín, 33162

    (ve vzdálenosti 43,3 km od Penzion Kára)

    Architektonický skvost období baroka. Areál zámku je spojený s kostelem a vtělený do celkové kompozice středu města z doby kolem roku 1730. Přístupný je od dubna do října s prohlídkovou trasou. V areálu je park a hospodářský dvůr.
  • Kostely v Charvatcích

    Kostely v Charvatcích

    Martiněves, 81447

    (ve vzdálenosti 43,3 km od Penzion Kára)

    Obec Charvatce leží v jihozápadním cípu Litoměřického okresu. V obci najdeme dva kostely. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z poloviny 13. století a leží v centu obce. V 18. století prodělal kostel barokní přestavbu a v roce 1897 byl kostel obnoven v gotickém slohu. Nedaleko něj stojí pseudobarokní kaple sv. Anny. Druhý gotický kostel pochází z roku 1911, stojí na jižním okraji obce a nyní slouží jako kostel hřbitovní.

  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí

    Dubí, 41701

    (ve vzdálenosti 43,4 km od Penzion Kára)

    Kostel Panny Marie byl vystavěn z iniciativy hraběte Claryho a místních obyvatel, kteří uspořádali na konci 19. století dokonce veřejnou sbírku. Projektu se ujal italský architekt P. Bigaglio a v Dubí tak získalo jedinečnou dominantu, trojlodní baziliku ve stylu benátské gotiky. Ta působí i díky stavební materiálům (bílý a červený mramor) v krajině podkrušnohoří velmi exoticky. Součástí kostel ja i hrobka rodu Clary-Aldringenů.

  • Zámek Velké Žernoseky

    Zámek Velké Žernoseky

    Litoměřice, 80114

    (ve vzdálenosti 43,9 km od Penzion Kára)

    Na místě rytířské tvrze byl na konci 18. století vybudován barokní zámek. Na konci 19. století sem přišel významný dendrolog Arnošt Emanuel Sylva-Taroucca, od kterého v roce 1916 celé panství koupila pražská vinařská firma J. Oppelt a synovec, od té doby byl zámecký objekt účelově využíván – působila tady česká menšinová škola, pak výzkumná stanice, šlechtitelská vinařská stanice atd. Pozdně barokní zámek se nachází uprostřed obce Velké Žernoseky na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s dvoupatrovým rizalitem.

  • Královské pole - pomník Přemysla Oráče

    Královské pole - pomník Přemysla Oráče

    Řehlovice, 40313

    (ve vzdálenosti 44,0 km od Penzion Kára)

    Na Královském poli u obce Stadice nechali v roce 1841 Nosticové postavit pomník Přemysla Oráče. Královské pole bylo podle pověstí polem Přemysla Oráče. Pomník byl zhotoven podle návrhu architekta F. Staumanna a zdobí jej reliéfy, jež jsou dílem sochaře Josefa Maxe. Královské pole společně s pomníkem byly v roce 1962 vyhlášeny Národní kulturní památkou. Rozměry Královského pole sloužily ve středověku jako základ české polní míry. Ve Stadicích najdeme další památky připomínající Přemysla Oráče a to Přemyslův statek s pamětní deskou a Královský pramen.
  • Kaple Navštívení Panny Marie na Hrádku

    Kaple Navštívení Panny Marie na Hrádku

    Kamýk, 81432

    (ve vzdálenosti 44,1 km od Penzion Kára)

    Hrádecká kaple leží nedaleko Kalvárie a Hrádku (asi 0,7 km) pod vrchem Strážiště cestou na Kamýk. Je zasvěcená Navštívení P. Marie. Je to barokní stavba z r. 1758, nedávno opravená, se štítem nad vstupním průčelím a sanktusníkem (věžička se zvonkem) na hřebeni střechy. Je otevřená, zajištěná pouze mříží.

  • Šnajdrova tiskárna

    Šnajdrova tiskárna

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,1 km od Penzion Kára)

    Stavba Šnajdrovy tiskárny byla dokončena v roce 1911 a rozvíjí to nejlepší z kotěrovské moderny. Projektoval ji plzeňský rodák Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Rössler dokonale zkombinoval tiskařský provoz s komfortem obytné části. Komunika probíhala v přízemí systémem intimních dvorků a v patře obytnou terasou na střeše sazárny. Šnajdrova tiskárna byla první tiskárna, která začala vydávat v českém překladu knihy indického myslitele Rabindranátha Thákura ještě dřív než dostal Nobelovu cenu za literaturu.

  • Krušnohorská železnice Most-Dubí-Moldava

    Krušnohorská železnice Most-Dubí-Moldava

    Dubí, Pohraniční stráže 476/33, Mikulov, 82464

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Penzion Kára)

    Jednou ze zapomenutých kulturních památek je bezesporu horská železnice vedoucí z Mostu přes Dubí do Moldavy v Krušných horách. Jedná se o úvraťovou železnici s úvraťovým nádražím v Dubí, tj. stejným směrem, kterým vjel vlak do stanice i odjíždí, i když nakonec jede jinam. V srpnu roku 1998 byla na základě podrobného projektu právem vyhlášena za kulturní památku ČR. Na trati je značné množství propustků, mostků, mostů, čtyři velké mosty a dva tunely. Podpořit dráhu můžete tím, že si uděláte výlet do Moldavy v Krušných horách, ráje turistů, cyklistů a lyžařů.

  • Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Bratronice, 27363

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Penzion Kára)

    Barokní kostel Všech svatých v Bratronicích byl postavený v letech 1780 až 1783. Zajímavostí kostela jsou rokokové lavice v interiéru. Kostel stojí ve středu obce a nedaleko něj roste památný strom lípa malolistá.

  • Zámek Kladno

    Zámek Kladno

    Zádušní 1, Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,3 km od Penzion Kára)

    Nejvýznamnější kladenskou památkou je barokní zámek. Stojí na místě původní středověké tvrze zvané Horní, z níž se dochovaly pouze sklepy. Na těchto základech v 16. stol. postavili renesanční zámek. Dnešní podobu získal v roce 1740, kdy byl podle návrhu K.I. Dientzenhofera barokně upraven. Můžeme si zde prohlédnout kapli sv. Vavřince s nástěnnými malbami od J. K. Koláře. Kaple stojí v západním křídle zámku, slouží k církevním účelům. Během její nedávné rekonstrukce byly objeveny v historickém dřevěném sekretáři vzácné knihy. Dnes je zámek sídlem galerie (otevřeno celoročně). Její sbírky představují archeologické nálezy. Své sídlo zde má i Sládečkovo vlastivědné muzeum a pobočka městské knihovny Kladno. Součástí objektu je zahrada s medvědáriem.

    Otevírací doba Celoročně: Út - Pá: 9 - 12 a 13 - 17 h So a Ne: 13 - 17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč důchodci 20,- Kč děti, studenti 10,- Kč

  • Leontýnský zámek

    Leontýnský zámek

    Roztoky, 83234

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Penzion Kára)

    Malebný Leontýnský zámek stojí ve vyvýšené poloze na okraji rozlehlých křivoklátských lesů na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová stavba nepravidelného půdorysu, která je krytou chodbou spojena s také patrovou věží. Zámek obklopuje volně řešený park, který navazuje na les a pole.

    Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit klasicistní zámek, který se po dvoru a blízkém lese původně jmenoval Obora. V roce 1865 byl upraven na letohrádek a po Leontýně z Khevenhülleru, manželce Maxe Fürstenberka, přejmenován na Leontýnský zámek či Leontýn. V letech 1893 – 1894 byl zvýšen o patro a přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. Od 2. poloviny minulého století tu je umístěn sociální ústav pro mládež.

  • Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Penzion Kára)

    Kaple sv. Floriána je pravděpodobně posledním sakrálním dílem K. I. Dientzenhofera. Základní kámen kaple byl položen v roce 1751, dokončena byla ale až v roce 1872. Půdorys kaple vychází z centrální křížové dispozice s konkávně probraným průčelím, jež vymezují nakoso postavené hranolové věže.

  • Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Penzion Kára)

    Původní stavbou na tomto místě byl gotický kostel z poloviny 14. století. Novorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie s hranolovou věží v západním průčelí pochází z let 1898-1900. Hlavní i boční loď jsou kryty dřevěným kazetovým stropem. V 70. a 80. letech 20. století byl kostel ve velmi špatném stavu a došlo dokonce k částečnému zřícení, ale po rekonstrukci byl v roce 2000 znovu vysvěcen.

  • Novorenesanční radnice v Kladně

    Novorenesanční radnice v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,5 km od Penzion Kára)

    Novorenesanční radnice je z téže doby jako bazilika Nanebevzetí Panny Marie, konkrétně z let 1898-99. Postavena byla podle návrhu Jana Vejrycha. Vejrych si zde přivzal ke spolupráci malíře Adolfa Libschera, jenž je autorem idilického hornicko-hutnického tryptychu s ústřední ženskou postavou symbolizující bohatnoucí Kladno. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

  • Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Penzion Kára)

    Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Objekt má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Penzion Kára)

    Kostel se nachází v blízkosti kláštera, barokní sýpky a Klášterního dvora v obci Plasy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je přístupný po dohodě s farářem. Stavba zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty). Kostel zdobí hlavní oltář z r. 1666 s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Dále severní transept s dvěma oltáři a jižní transept také s dvěma oltáři. Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera. Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílna A. Starcka. Varhany jsou v současné době v rekonstrukci.

  • Hotel Hofman

    Hotel Hofman

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Penzion Kára)

    V roce 1903 si vybral tehdejší generální ředitel kladenské Poldi hutě Alexandro Pacani pro stavbu reprezentativního podnikového hotelu věhlasného Josefa Hofmana. Ten předběhl svou dobu a v éře vrcholí secese překvapil střídmým jednoduchým domem z neomítaných kladenských struskových cihel. Také užití ocelových konstrukčních prvků plnilo nepřímou úlohu firemní reklamy. Dnes je přešlechtěný hotel jedinou celistvě dochovanou autorovou stavbou na našem území.

  • Vila architekta Stádníka

    Vila architekta Stádníka

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Penzion Kára)

    Vila zaujme především kombinovanou mítanou a cihelnou fasádou členěnou dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celek je pak pevně usazen na opukové podezdívce.

  • Metternichova hrobka

    Metternichova hrobka

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 44,7 km od Penzion Kára)

    Původně gotický kostelík sv. Václava, který byl za opata O. Trojera r. 1690 přestavěn do slohu barokního. R. 1824 byl za kancléře Metternicha upraven do slohu empírového. Kníže Metternich kostelík použil pro zřízení své rodinné hrobky.

    Tento muž, nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, významně zasáhl do dalších osudů kláštera i města Plasy. Podpořil rozvoj hutního průmyslu a uskutečnil mnoho přestaveb v celém intravilánu. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života Plas.

  • Klášter Plasy

    Klášter Plasy

    Plzeňská 2, Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 44,8 km od Penzion Kára)

    Cisterciácký klášter byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II.. Částečně pobořen husity v 15. století. Obnovován byl v barokním stylu podle plánů J. B. Santiniho-Aichela, J. B. Matheye a K. I. Dientzenhofera. Zrušen byl spolu s dalšími kláštery Josefem II. roku 1785. Po r. 1826 byla bývalá prelatura upravena na zámeckou rezidenci knížat Metternichů a kostel sv. Václava byl přestavěn na rodinou hrobku tohoto rodu. K vidění je část jedinečného základového vodního a vzdušného systému, ambitové chodby konventu s freskovou výzdobou, barokní kaple a kapitulní síň vyzdobené J. A. Pinkem a F. A. Müllerem, knihovní sál s částí původního mobiliáře, samonosná točitá schodiště dle Santiniho návrhů. Dochovány jsou unikátní barokní prevety s pisoáry přímo nad ramenem řeky Střely. Dále expozice lékárenství s bohatou tradicí ve zdejším klášteře - barokní, klasicistní a secesní lékárny včetně doplňujících předmětů. Druhá návštěvní trasa vás zavede do barokní sýpky s patrovou gotickou kaplí sv. Václava a Máří Magdalény a hodinovou věží s jedinečným hodinovým strojem. Otvírací doba: duben a říjen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 15.00 (víkendy a svátky)* květen a září: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 (mimo pondělí) červen - srpen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 (mimo pondělí) (* ve všední dny pouze pro předem objednané skupiny nad 10 osob) Jindy po předchozí dohodě. Začátek poslední prohlídky je totožný s koncem provozní doby. Vstupné KONVENT dospělí: 50 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 30 Kč děti do 6 let: 5 Kč cizojazyčný výklad: 100/80 Kč SÝPKA dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč VÝSTAVY dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč GALERIE STRETTI (jen na předchozí objednávku) dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč zapůjčení cizojazyčného textu (GBR, DEU, FRA, RUS) za příplatek: 20 Kč Aktualizováno dne: 24.1.2007

  • Hrad Jenčov

    Hrad Jenčov

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Penzion Kára)

    O hradu Jenčově se nedochovaly písemné zprávy. Archeologické nálezy hovoří pro jeho vznik na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně byl založen jako lovecký hrádek buď některým z posledních Přemyslovců (v souvislosti s rozšiřováním přemyslovského loveckého hvozdu se často hovoří o Přemyslu Otakaru II.) anebo Janem Lucemburským (na tento původ se usuzuje na základě podobnosti mezi jmény Jan a Jenčov). Malý hrad patřil patrně pod správu nedalekého Nižboru a vzhledem k menšímu významu o něm není v historických pramenech zmnínky. Zanikl opuštěním v souvislosti se ztrátou své funkce nejpozději v 16. století. Jenčov patří k našim nejmenším hradům. Stával v hlubokých lesích u Nižboru na skalce v údolí potoka Vůznice. Sestával pouze z hranolové věže o rozměrech 7,5×10 m a k ní přiléhajícího paláce. Minimálně patrový palác na ploše přibližně 9×18 m měl v přízemí dvě plochostropé místnosti. Prostor v sousedství paláce byl nejspíše ohrazen.

  • Podlešínský viadukt

    Podlešínský viadukt

    Podlešín 43, Podlešín, 82294

    (ve vzdálenosti 45,3 km od Penzion Kára)

    Viadukt je kulturní památka postavená roku 1872 při stavbě Pražsko - Duchcovské dráhy. Viadukt je z tzv. karbonového pískovce, který se těžil ve zdejších pískovcových skalách. Je snadno přístupný a od svého postavení prodělal jen malou opravu mostního zábradlí. Nachází se nad silnicí z Knovíze do obce Podlešín. Více o jeho historii se můžete dočíst v kronice na oficiálním webu obce Podlešín.
  • Rosenburg

    Rosenburg

    Krupka, 41742

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Penzion Kára)

    Hrad byl založen kolem roku 1320 z rozkazu českého krále Jana Lucemburského jako součást pohraničního opevnění. Byl vybudován na skále přístupné pouze ze severní strany. Původní strážní a obrannou funkci hradu vystřídala v 19. století v období romantismu funkce rekreační. Místo využívali především lázeňští hosté z Teplic k vycházkám a odpočinku. Byla zde vystavěna restaurace a díky proslulé růžové zahradě se hradu začalo říkat Růžový hrad (Rosenburg). Místo navštívili i tak významní lázeňští hosté jako J. W. Goethe či císařovna Marie Louisa. Svoji rekreační funkci plní hrad dodnes. Hradní zřícenina je volně přístupná. Průvodce je přítomný červenec a srpen, Út – Ne 10.00 – 17.00 hod.
  • Zámek Liblín

    Zámek Liblín

    Liblín, 83274

    (ve vzdálenosti 45,5 km od Penzion Kára)

    Zámek je perlou obce Liblín na Rokycansku v Plzeňském kraji. Dvoupatrová zámecká stavba má fasády členěné sloupy s ozdobnými hlavicemi. Před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Na zámek navazuje anglický park s barokními plastikami z 18. století. Zámek je mostem spojen s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Na místě původní tvrze nechal Kašpar Ledebur v letech 1770 – 1780 postavit patrový barokní zámek. V letech 1847 – 1857 byl zámek zvýšen o patro a klasicistně upraven. Ve 2. polovině minulého století sloužil zámek jako ústav sociální péče a jako tzv. domov sociálních služeb slouží dodnes.

  • Kostel Sedmibolestné Panny Marie v Bohosudově

    Kostel Sedmibolestné Panny Marie v Bohosudově

    Krupka, 41742

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Penzion Kára)

    Unikátní stavbu najdete v dnešní čtvrti města Krupka v severozápadních Čechách – v Bohosudově. Mezi lety 1701-08 zde byl podle návrhu Julia a Oktaviána Broggiů vybudován barokní chrám Bolestné Matky Boží. Historie tohoto místa je však delší. Již počátkem 15. století zde byla postavena malá dřevěná kaple připomínající křižáky padlé v bitvě u Ústí nad Labem. Později vznikl malý kostelík, od roku 1587 v majetku jezuitského řádu a právě Jezuité si o téměř 100 let později zvolili Bohosudov jako sídlo nové residence. Starší ohradní zeď byla rozšířena v dlážděný ambit a postupně v ní vyrostlo sedm poutních kaplí. Až následně byla zahájena stavba nového kostela. Ten má obdélníkový půdorys, půlkruhově uzavřený presbytář a na jižní i severní straně tři pravoúhlé kaple. Západnímu průčelí vévodí dvě vysoké hranolové věže s klasickou cibulovou střechou.

    Z vnitřní výzdoby jsou hodnotné především původní barokní oltáře, řezbářsky náročná kazatelna od F. Tollingera z roku 1714 či skříňové varhany z roku 1734.

  • Hrad Krupka

    Hrad Krupka

    Krupka, 41742

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Penzion Kára)

    Zřícenina gotického hradu Krupka stojí na vysokém ostrohu, který odděluje horní a dolní část města Krupky, nacházejícího se na Teplicku v Ústeckém kraji. V měsíci červenci a srpnu mohou návštěvníci využít služeb průvodce, který provází všemi prostorami hradní zříceniny, vstupné je dobrovolné. Z původního hradu jsou dnes zachovány obě hradní brány se zdmi, části bašt a silná jižní štítová zeď, část jižní věže, zbytky budovy při západní zdi a sklepení pod troskami horního hradu. Památník u válcové věže připomíná pobyty J. W. Goetha v letech 1810 a 1813.

    Hrad, zvaný Rosenberg, byl vybudován na počátku 14. století k ochraně cínových dolů. Zpočátku tu sídlili páni z Koldic. V roce 1429 dobyli hrad husité, v roce 1436 byl obnoven. V letech 1471 – 1482 proběhla rozsáhlá pozdně gotická přestavba hradu a pak se zde vystřídala řada majitelů. Za třicetileté války byl hrad značně poškozen, navíc již nebyl obýván. V roce 1695 byla ještě v prostorách dolní části hradu postavena budova horního úřadu. Hradby se však postupně rozpadaly a hrad se změnil ve zříceninu. V 19. století byla část Krupky upravena na hostinec. Od roku 1825 vrchnost zpřístupnila celý areál veřejnosti. V nedávné době byly hradní zříceniny zakonzervovány.

  • Zřícenina Kamýk

    Zřícenina Kamýk

    Kamýk, 81432

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Penzion Kára)

    Zřícenina hradu Kamýk stojí na kuželovitém čedičovém suku (382 m) nad stejnojmennou vsí na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachoval zbytek pětiboké obytné věže, kolem obvodová hradba a na jihu stěna s otvory po oknech. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled.

    Z pověření krále Jana Lucemburského byl počátkem 14. století vybudován hrad, který byl za Viléma Kamýckého ze Lstiboře v roce 1547 rozšířen. Kolem roku 1600 začal hrad pustnout, jeho zkázu urychlili Sasové za třicetileté války.

  • Dalovické Tvrziště

    Dalovické Tvrziště

    Dalovice, 36263

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Penzion Kára)

    Ačkoliv je v pramenech připomínána dosti pozdě, víme na základě archeologických nálezů, že k založení místní tvrze došlo již na konci 12. století. Je pravděpodobné, že tvrz vznikla mimo jiné k ochraně sedlecké stezky. První písemné zprávy máme až z let 1457 a 1462, kdy je zmiňován jistý Arkl Tussel „de Stalticz“ či později „de Talticz“. Později získali dalovické léno příslušníci rodu Hýzrlů z Chodova. Jako první je jmenován k roku 1498 pan Albrecht, který se tehdy píše „zu Thelbicz“. Zajímavé zprávy pocházejí z let 1502 až 1503, kdy loketská lenní šlechta vedla spory se zástavními pány Loketska, se Šliky. Při nich byly Dalovice šlikovským vojskem 6. února 1503 obleženy a dobyty. Po té byla nejspíše stará tvrz opuštěna. Z tvrze se zachovalo sklepení.

  • Klášter Doksany

    Klášter Doksany

    Doksany, 41182

    (ve vzdálenosti 46,3 km od Penzion Kára)

    V letech 1144-1145 byl v Doksanech založen králem Vladislavem II. klášter premonstrátek. Největší rozmach prožil ve 13. a 14. století. Za husitských válek byl klášter napaden a vypleněn. Stejný osud potkal klášter i za třicetileté války, kdy byl několikrát vypleněn. V 17. století byl areál kláštera barokně přestavěn. V roce 1782 byl klášter zrušen. V 18. a 19. století byl areál kláštera přestavěn na zámek. Kolem zámku byl založen pěkný anglický park.

  • Hvězdárna Karlovy Vary

    Hvězdárna Karlovy Vary

    K letišti 144, Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 46,9 km od Penzion Kára)

    Hvězdárna v Karlových Varech se vedle vědecké činnosti věnuje popularizaci astronomie se zaměřením převážně na mladší generaci. Organizuje nejrůznější astronomické kouržky, s nimi spojené letní a zimní tábory a spoustu jiných akcí. Díky robotizovanému teleskopu nabízí on-line pozorování různých astronomických objektů. První astronomický kroužek byl v Karlových Varech založen roku 1954. V roce 1959 začala stavba hvězdárny, na které se podíleli převážně členové astronomického kroužku a později jim byla nabídnuta pomoc od podniku Pozemní stavby Karlovy Vary. Hvězdárna byla dokončena roku 1963. V roce 1971 zasáhl hvězdárnu požár a z velké části ji poškodil. Budova byla dána do stavu vyhovujícím všem kriteriím až po roce 1993.
  • Zámek Trmice

    Zámek Trmice

    Trmice, 40004

    (ve vzdálenosti 47,3 km od Penzion Kára)

    Novogotický zámek je zajímavou památkou obce Trmice na Ústecku. Pozoruhodný je mramorový sál s obrazy Aloise Bubáka a také kazetové stropy v zámeckých sálech, k vidění je i stálá expozice z historie regionálního hornictví a průmyslu a také populární muzeum modelové železnice s výstavou modelů měst i železnice.

    V 1. polovině 17. století nechali Nosticové přestavět původní tvrz na barokní zámek, který byl v roce 1756 za sedmileté války sídlem hlavního stanu pruského krále Fridricha II. Ještě v roce 1926 byl zámek opraven, ale později zchátral a v roce 1965 byl starý zámek zlikvidován. Nový zámek byl v Trmicích vybudován v letech 1856 – 1863 ve stylu anglické novogotiky. V novém zámku sídlilo do roku 1964 městské muzeum, poté bylo pro havarijní stav uzavřeno a zámku hrozil zánik. Po osamostatnění obce Trmice v roce 1994 se podařilo památku rekonstruovat a zpřístupnit ji veřejnosti jako reprezentační kulturní centrum.

    Otevírací doba (zámek i muzeum) St 13:00 - 16:30 Ne 10:00 - 12:00, 13:00 - 16:30

  • Dómský pahorek

    Dómský pahorek

    Litoměřice, 41201

    (ve vzdálenosti 47,3 km od Penzion Kára)

    Již v 11. století se zde rozkládalo asi na 6 ha knížecí a přemyslovské hradiště. Nyní se v areálu nachází katedrála sv. Štepána, biskupská rezidence, kapitulní konzistoř a kanovnické domky.
  • Zřícenina Libštejn

    Zřícenina Libštejn

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 47,5 km od Penzion Kára)

    Mezi Kralovicemi a Břasy na Plzeňsku se nad pravým břehem řeky Berounky nachází na zalesněném ostrohu malebná zřícenina hradu Libštejna. Na tento hrad se můžeme dostat od obce Liblín, kde je nad řekou Berounkou u silnice ve směru na obec Němčovice malé parkoviště. Odtud je to pěšky podél řeky po červené asi dva kilometry. Druhá možnost je nechat auto u dvora Obora, který se nachází v blízkosti této silnice, ale asi o dva kilometry dále. Odtud je to pěšky po zelené něco přes kilometr. Nejbližší železniční zastávka v Kralovicích je od zříceniny hradu Libštejna vzdálená přibližně dvanáct kilometrů. Historie: Hrad založil v r. 1367 Oldřich Tista z Hedčan. Koncem 14.století přešel do majetku pánů z Kolovrat. V roce 1425 byl obléhán husity, kteří se pokoušeli obyvatele hradu vyhladovět. Dobýt se jim ho však nepodařilo. Od r. 1590 již nebyl obýván a postupně začal chátrat. V r. 1639 byl definitivně zničen, když jej v průběhu třicetileté války vypálili Švédové. Od té doby je už jen pustošen a rozebírán. Materiál z něho se nachází ve stavbě nejednoho stavení v okolních vesnicích. Současnost: Do dnešní doby se z Libštejna zachovala téměř v původní výšce vysoká hranolová věž, zbytky zdí dvou paláců a obytných budov. Dále se zachovala část druhé menší věže a zbytky dvou předsunutých věží. Z hradu je i pěkný pohled dolů na řeku a na protější zalesněné kopce.

  • Pevnost Terezín

    Pevnost Terezín

    Terezín, 41155

    (ve vzdálenosti 47,5 km od Penzion Kára)

    V okrese Litoměřice se nachází velmi zajímavý objekt, který je jistě všem alespoň povědomý. Jedná se o pozdně barokní pevnost Terezín, která byla založena v roce 1780 Josefem II., který ji pojmenoval na počest sve matky Marie Terezie. Zahrnuje klasicistní, jednotně zbudované civilní i vojenské budovy a bývalý garnizónní empírový kostel z let 1805-1810. Po 2. světové válce byly smutně proslulá Malá pevnost a hřbitov umučených vězňů prohlášeny za národní kulturní památky.

  • Ruský památník bitvy u Přestanova

    Ruský památník bitvy u Přestanova

    Chlumec, 40339

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Penzion Kára)

    Ruský pomník bitvy r. 1813 v Přestanově, kdy spojená vojska rakouská, ruská a pruská porazila Napoleonova maršála Vandamma. Za bitvy, ve které padlo 36 000 mužů, byla ves úplně zničena. Nedaleko společný hrob padlých. Pomník s bohyní Niké byl postaven v roce 1837 dle návrhu architekta Pietra Nobilleho. Vedle památníku tehdy vznikl i empírový strážní domek.

  • Litoměřický hrad

    Litoměřický hrad

    Na Valech 265, Litoměřice, 41201

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Penzion Kára)

    Bývalý královský středověký hrad patří mezi nejstarší stavby města a je součástí městské památkové rezervace. Byl pravděpodobně postaven za Přemysla Otakara II. v 2. polovině 13. století. Za Karla IV. byl přestavěn. V roce 1655 vyhořel a o sto let později z něj byl zbudován pivovar. V 80. letech 20. století byl goticky rekonstruován.
  • Kyšperk

    Kyšperk

    Krupka, 41743

    (ve vzdálenosti 47,8 km od Penzion Kára)

    Zřícenina hradu Kyšperk se nachází asi 1 kilometr severovýchodně od vesnice Krupky. Jeho romantická poloha láká trempy ze všech koutů republiky. Hrad byl postaven počátkem 14. století, měl střežit obchodní cestu. Hrad později vlastnili pražští biskupové a to až do počátku 15.století. Roku 1526 hrad vyhořel a přestalo se o něj aktivně starat a zpustnul.

  • Japonská zahrada

    Japonská zahrada

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 47,8 km od Penzion Kára)

    Zahrada vznikla podle návrhu japonského zahradního architekta Kanji Nomura v Karlových Varech. Byla postavena Japonkou žijící v Mnichově, paní Masumi Schmidt - Muraki. Je postavena do kruhu symbolizující jin a jang. Slouží k meditaci a očistění mysli. Stala se kuriozitou evropského formátu, na kterou se chodí podívat mnoho návštěvníků města. Myšlenka na zřízení japonské kamenné zahrady vzešla od paní Masumi Schmidt-Muraki. Japonské inspirace a ohlasy mají v Karlových Varech více než stoletou tradici. Tuto kamennou zahradu navrhl přední mistr svého oboru, Doc. Kanji Nomura. Jedná se o speciální zenovou zahradu, která má sloužit meditaci . Bez využítí vody má vyjadřovat element vody. Ve světě Zenu jde o to, vytvořit z Prázdnoty cosi hmatatelného, tedy z duše hmotu. Kruhový tvar zahrady s vnitřním obloukem vyjadřuje principy JIN a JANG – sjednocení kladu a záporu v harmonický celek, nebo Evropu a Asii, nebo ostrov muže a ostrov ženy. Objekt zahrady má schopnost působit coby „přijímač“ a „vysílač“ kladných vln a vibrací z kosmu a za zemského magnetismu. Těmito energiemi se kameny „nabíjejí“ a mají schopnost předávat je vnímavým lidem. Kameny mají harmonizovat lidskou mysl a zdraví. Zahradu je možno považovat za přírodní chrám. Některé vertikálně situované velké kameny jsou analogií k evropským menhirům – mají sloužit jako příbytek bohů. Je pozoruhodné, že zahrada vznikla na konci tzv. vřídelní linie, jež protíná Karlovy Vary a na jejíž ose vyvěrají všechny thermy. Mistr Nomura zahradu lokalizoval v krásné přírodní poloze, jež má silné magnetické vyzařování. Dostupné autem po celý rok
  • Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Penzion Kára)

    Kostel sv. Mikuláše je původně románská rotunda z počátku 13. století, přestavěná kolem roku 1400 v gotickém slohu. Naposledy podstatně rozšířena o západní část v roce 1858. Umělecky cenné barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři. Tuto památku najdete v kladenské části Vrapice, cca 5 km východně od centra.

  • Židovský hřbitov Hroznětín

    Židovský hřbitov Hroznětín

    Hroznětín, 36233

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Penzion Kára)

    Od roku 1499 bylo v Hroznětíně židovské ghetto, jak o tom svědčí židovský hřbitov, který patří k nejstarším v Čechách.Hřbitov byl v pozdnějších dobách těžce poškozen nacisty. V současné době je po rekonstrukci.
  • Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

    Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Penzion Kára)

    Barokní chrám sv. Máří Magdaleny je nejvýznamější karlovarskou sakrální památkou. Stojí na náměstí Svobody, přímo v centru Karlových Varů. V interiéru můžete spatřit dvě gotické madony, barokní oltářní plastiky (J. Eberl), oltářní obraz (E. Dollhopf) a postranní oltářní obraz sv. Máří Magdalény (J. Kramolín). Stavba je dílem známého architekta K. I. Dienzenhofera a pochází z let 1732-1736. Původně na tomto místě stál gotický kostel ze 14. století.

  • Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

    Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Penzion Kára)

    Hřbitovní kostel sv. Ondřeje je nejstarším karlovarským kostelem, původně pozdně gotickým. Byl postaven na konci v 15.století, ale dnešní podoba je výsledkem přestavby z roku 1841. Přilehlý hřbitov byl zrušen r. 1911a přeměněn na Mozartovy sady, ale pochována tu byla řada slavných osbností, např. dr. David Becher, dr. Jean de Carro nebo architekt F. Gilly.

  • Evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech

    Evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion Kára)

    Evangelický kostel u Císařských lázní byl postaven v polovině 19. století v novorománském slohu s některými pseudogotickými a pseudorenesančními prvky. Roku 1864 k němu byla přistavěna věž, jejímž architektem byl J. Zeissig. Do roku 1946 byl kostel zasvěcen pouze sv. Petru. V současné době patří Československé církvi husitské.

  • Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

    Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion Kára)

    Díky finanční podpoře anglických návštěvníků lázní byl v Karlových Varech na konci 19. století (1877) vybudován novogotický kostel zasvěcený sv. Lukáši. Stojí na Zámeckém vrchu v centru města, má křížový půdorys a je neomítnutý, přičemž právě holé zdivo dodává kostelu cizokrajný nádech.

  • Zámek Nižbor

    Zámek Nižbor

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Penzion Kára)

    Zámek Nižbor. IC Keltské kultury. Muzeum skautingu.
  • Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

    Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Penzion Kára)

    Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla - pětikopulová stavba v centru Karlových Varů. Byl postaven architektem G. Wiedermannem dle vzoru byzantsko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy za přispění ruské šlechty. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje ruského cara Petra I. při stavbě domu U páva r. 1711. Stavební práce probíhaly mezi lety 1893 – 1897.

  • Hrad Preitenštejn

    Hrad Preitenštejn

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Penzion Kára)

    Zřícenina gotického hradu Preitenštejn stojí na kopci asi 1,5 km jižně od obce Nečtiny na Plzeňsku. Z hradu se dochovaly valy, příkopy, obvodová hradba opevnění a torza zdí přilehlých hradních budov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 30. letech 14. století jako vojenský opěrný bod na důležité zemské stezce vybudovat král Jan Lucemburský. Později se hrad dostával do zástavy – páni z Gutštejna, Pluhové z Rabštejna. V polovině 16. století byl hrad definitivně opuštěn.

  • Zámek Nečtiny

    Zámek Nečtiny

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Penzion Kára)

    Novogotický zámek je perlou obce Nečtiny na Plzeňsku. Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi na nároží a vysokými trojúhelníkovými štíty s cimbuřím obklopuje park s velkým rybníkem.

    Zámeček nechal v 16. století pravděpodobně vybudovat Florián Grysperk z Gryspachu na místě dnešní osady Hrad - Nečtiny. Za Grysperků (1549 - 1623) zde vyrostla jednoduchá renesanční stavba s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Všechny postavené objekty tak představovaly typický statek nebo také dvorec z období renesance. Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova. Největší přestavba do slohu novogotického proběhla v letech 1855 - 1858, kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Celá stavba zámku na půdorysu ve tvaru U je vestavěna do do rozsáhlého anglického parku s rybníkem. Dominujeme mu hranolová věž a je zdoben trojúhelníkovými štíty, cimbuřím a polygonálními vížkami. V roce 1964 zničil velký požár interiérové vybavení a výzdobu. Zámek se podařilo zrekonstruovat tak, aby alespoň exteriér získal svou původní podobu. Po roce 1945 se na zámku vystřídalo několik uživatelů, což mu vůbec neprospělo. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky. Dnes slouží potřebám Západočeské university. Možnost procházky na blízkou zříceninu hradu Nečtiny, stojící na vyvýšenině nad zámkem. Koncem 16. století nechali Gryspekové z Gryspachu vybudovat renesanční zámek. Za Kokořovců z Kokořova byl zámek v 1. polovině 17. století barokně rozšířen. V letech 1839 – 1945 vlastnil zámek rod Mensdorf-Pouilly, za kterých byl zámek ještě rozšířen a novogoticky upraven. V roce 1964 zámek vyhořel, v roce 1970 byl však renovován pro účely zemědělské školy. Nyní je zde Střední odborné učiliště zemědělské, zámek slouží i jako ubytovací zařízení.

  • Kostel sv. Kateřiny ve Velvarech

    Kostel sv. Kateřiny ve Velvarech

    Velvary, 27324

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Penzion Kára)

    Jednou z gotických památek Velvar je i kostel sv. Kateřiny na náměstí. Poprvé je připomínán jako farní v roce 1337 a jeho stavební vývoj není dosud úplně objasněn. Při opravě severní a jižní fasády v roce 1993 bylo zjištěno, že původní loď kostela byla zvýšena. Zřejmě se tak stalo v roce 1487, kdy byl kostel upravován mistrem Linhartem. Nejcennější dochovanou částí z té doby je dnešní sakristie v přízemí čtyřboké věže. Prostor je sklenut křížovou klenbou s hruškovitými žebry, která se protínají v kruhovém nezdobeném svorníku.

  • Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Unhošť, 27351

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Kára)

    Kostel je dominantou města Unhošť, které se nachází nedaleko Kladna. Byl postaven v 14. století je Unhošťskou nejstarší památkou. První doložená zmínka o kostele je z roku 1329. Na počátku 18. století byl barokně přestavěn. V sedmdesátých letech 20. století bylo do kostela instalováno 6 nových zvonů.
  • Zámek Buštěhrad

    Zámek Buštěhrad

    Buštěhrad, 27343

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kára)

    Barokní zámek se nachází na východním konci obce Buštěhrad na Kladensku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, k západnímu bočnímu křídlu přiléhá zámecká kaple. Zámek není veřejnosti přístupný a je ve velmi špatném technickém stavu.

    V sousedství zničeného buštěhradského hradu byl v letech 1699 – 1705 vybudován zámek, jehož majitelkou byla Anna Marie Františka vévodkyně toskánská. V letech 1747 – 1754 byl zámek pozdně barokně upraven a rozšířen. Dnešní vzhled zámek získal v letech 1814 – 1816, kdy byla připojena dvě boční křídla a zámecká kaple, která od roku 1897 slouží jako farní kostel. V letech 1847 – 1918 patřil zámek do soukromého majetku habsburské císařské rodiny, občas tady bydlel i rakouský excísař a poslední korunovaný český panovník Ferdinand V.

  • Socha Ecce Homo s podstavcem

    Socha Ecce Homo s podstavcem

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Kára)

    Socha Ecce Homo vyjadřuje biblický motiv, výjev. Pochází z roku 1722, z počátku osmnáctého století, kdy Čechům vládl poslední čistokrevný Habsburk Karel VI, vrcholila doba baroka. Rakouská monarchie stále zápasila s nájezdy Turků na Evropu, které do boje posílal paša Ahmed III. Právě na Turky platil slavný italský vojevůdce v rakouských službách, který je na počátku osmnáctého století dvakrát porazil na hlavu a zahnal je zpět za řeky Sávu a Dunaj. Tento vojevůdce se jmenoval Raimondo Montecuccoli. Z jeho rodiny pocházel také i kníže Pius Montecuccoli, který krátce držel liblínské panství a to v letech 1721 -1725. K liblínskému panství také v té době patřila se dvorem Žíkov obec Olešná. Sloup se sochou Ecce Homo byl postaven v roce 1722 a stál na začátku cesty vedoucí ke hradu Libštejn. Ten byl již v té době téměř padesát let v rozvalinách po švédských nájezdech. Socha stála mezi dvěma vzrostlými jasany až do roku 1994 při silnici z Radnic k Liblínu u dvora Zavadilka, u hranic katastru Olešné a Liblína. V devadesátých letech byl podstavec a dřík v žalostném stavu, na pískovec působila destruktivně z jedné strany posypová sůl ze silnice, z druhé strany umělá hnojiva rozmetaná na blízkém poli a hrozilo tak zřízení památky. V roce 1995 byla socha odvezena k restaurování. Mnozí si mysleli, že sochu někdo ukradl a případ vyšetřovala i policie. Naneštěstí sochař, kterému byla práce svěřena zemřel. Úřednice, která práci zadala, odešla z úřadu na mateřskou a tak to vypadalo, že socha se do našeho kraje už nevrátí. Až do roku 2004, kdy starosta obce Němčovice na sochu náhodně vzpomenul. Po jednání zastupitelstev obcí Liblín a Němčovice, darovala obec Liblín tuto nemovitou kulturní památku do vlastnictví obce Němčovice a tak mohly započít práce na její obnovení a instalaci. Bylo nutné zjistit, kde se jednotlivé díly po tak dlouhé době nacházejí. Podstavec s dříkem ležel na jedné zahradě v Ruzyni, socha Krista byla uložena v Lapidáriu Nadace Český barok v Rámové ulici v Praze, hlavice nebyla nalezena vůbec. Právě obava o odcizení obnovené památky vedla současné majitele k tomu, proč se nakonec rozhodli umístit ji přímo do obce, kde bude stále na očích. Práce na obnově památky byly svěřeny akademickému sochaři Petru Vitvarovi. Socha je z pískovce, na čtvercové desce je čtyřboký ořímsovaný sokl, zdobený na přední straně reliefním znakem Montecuccoliů, v té době držitelem liblínského panství, na zadní straně je vytesaný letopočet 1722. Sokl nese hladký válcový dřík s kompositní hlavicí, ozdobenou volutami, festony a okřídlenými hlavičkami andílků (voluty jsou závitnice, spirálové závity, festony jsou závěsy z listí nebo květů). Na hlavici stojí postava zbičovaného Krista, oděného v plášť, ve svázaných rukách při levém boku drží pozlacenou cukrovou třtinu, hlava pootočena doprava, nad ní zlacená svatozář. Velmi cenný originál sochy Krista bude zanedlouho po restaurování umístěn do kaple, aby již nebyla vystavena povětrnostním vlivům, vandalům a zlodějům. Kaplička je v letní turistické sezóně otevřena pro veřejnost, takže bude možné si originál sochy prohlédnout. Název této sochy Ecce Homo – latinsky Ejhle člověk se vysvětluje v bibli. Podle Janova evangelia tak zvolal Pilát k židům a ukázal na zbičovaného Ježíše s trnovou korunou.
WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.